Historie obce Vranovice
První písemná zmínka o obci Vranovice se datuje k roku 1257 věcnou poznámkou o přifaření do Přibic. Tato duchovní správa existovala až do roku 1870. V té době byl pro faru zakoupen dům a byla dokončena výstavba kostela Navštívení Panny Marie. Hlavní oltář je dílem Antonína Jurgrikla ze Znojma. Od roku 1257 náležely Vranovice klášteru Premonstrátů v Dolních Kounicích. Po jeho zrušení r. 1528 v pol. století získal obec místokancléř hrabství českého Jiří Žabka z Limberka a o něco později Albrecht Černohorský z Boskovic. Po bitvě na Bílé hoře se staly Vranovice majetkem rodu Ditrichštejnů později Herbesteinů, z jejichž znaku obec převzala do svého znaku dva vinařské nože. Dřívější název obce zněl Prennwiz nebo Brannowitz, podle jména majitele. Oficiální název Vranovice obec získala až ve dvacátém století. V tu dobu vznikl také logický příměr, že název Vranovice souvisí s hojným výskytem vran, které tu mívají svá zimoviště, nezakládá se ale na historických podkladech. V okolí Vranovic bylo prozkoumáno slovanské kostelní pohřebiště z doby hradištní, takže v blízkosti musela být slovanská osada.
Osudy Vranovic byly od počátku písemné existence spojeny s premonstrátským panstvím dolnokounickým. Několikrát od té doby změnily majitele, po bělohorské bitvě je kardinál František z Ditrichštejna připojil opět k panství dolnokounickému. Po zániku patrimoniální správy v roce 1848 byly připojeny k soudnímu okresu židlochovickému, po reorganizaci v roce 1960 pak k politickému okresu Břeclav. Dnes po reorganizaci státní správy patří pod pověřenou obec s rozšířenou působností Pohořelice.
Rozvoj obce nastal výstavbou brněnské větve Severní Ferdinandovy dráhy v roce 1839. Hned při zahajovací jízdě z Brna do Vídně 7. 7. 1839 došlo ve stanici k prvnímu železničnímu neštěstí ve střední Evropě - srážce vlaků. Místní dráha Vranovice - Pohořelice byla otevřena v roce 1895. Je dokončena kanalizace obce a vybudována biologická čistírna odpadních vod. Obec je kompletně plynofikována.
