Okolí a příroda Praha-Troja
Mezi přírodní zajímavosti patří Trojské stráně. Svahy mezi Trojou a Bohnicemi jsou obráceny k jihu. Jejich přirozenými, původními porosty tedy nejspíše byly teplomilné lesy s převahou dubů, v nejstrmějších místech skalní stepi. V trojské části jsou svahy rozčleněny třemi údolími. Nejvýchodnější je údolí dnešní Trojské ulice, oddělující Černou skálu s Jabloňkou od vlastní Troje. Potok, který tímto údolím kdysi tekl, pohltila kanalizace. Prostřední údolí tvoří osu dnešního chráněného území Havránka. Pramení v něm potůček, podle jímacího objektu někdejšího zámeckého vodovodu zvaný Haltýř. Potok je dnes v dolní části údolí, v ulici Pod Havránkou, zatrubněn. Ve svazích třetího údolí, ústícího k dnešnímu vchodu do zoologické zahrady, leží vinice a malé chráněné území Salabka. Na mapách z minulého století je v tomto údolí značena modrá stužka potoka. Dnes je také suché, potok zmizel v kanalizaci, spadající tudy z bohnického sídliště do hlavního pravobřežního sběrače.
Nejběžnějšími dřevinami tu jsou jasany. Výše ve svazích však nechybějí ani nevhodné druhy z výsadeb, prováděných hlavně v meziválečné době - akáty a borovice černé. Současná pěstební péče, kterou provádí Pražská botanická zahrada, se snaží tyto dřeviny postupně nahrazovat původními druhy. V roce 1968 se svahy od Havránky až po severní výběžek podhořských skal staly základem areálu Pražské botanické zahrady.
Botanická zahrada
Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Název zahrady je rovněž názvem městské organizace, která ji spravuje. Zahrada je stále ve stadiu rozvoje, výstavba je plánována zhruba do roku 2017.
K zahradě patří celková plocha asi 52 hektarů (podle jiného zdroje 46,7 ha), z toho oplocená část tvoří 27 ha. Ředitelem Botanické zahrady je Oldřich Vacek.
Univerzitní botanická zahrada byla v Praze již před vznikem městské botanické zahrady, od roku 1775; původně na Smíchově, po roce 1890 pak byla přesunuta do prostoru dnešní Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi.
Počátky snah o vybudování městské botanické zahrady spadají do období 30. let minulého století, kdy začalo být jasné, že stísněné prostory univerzitní zahrady Na Slupi nebudou brzy vyhovovat. K realizaci těchto plánů však došlo až v polovině 60. let, kdy byla v roce 1966 zřízena Pražská botanická zahrada jako osvětově naučné zařízení pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy.
Podle původního záměru měla zahrada zaujímat v Troji plochu 130 hektarů. K tomu však nikdy nedošlo; značně okleštěný původní záměr se začal realizovat až v 70. a 80. letech.
V roce 1992 byla na ploše 3 ha otevřena tzv. úvodní expozice. Vévodí jí velká louka, na které se pravidelně konají výstavy soch. Obklopují ji menší expozice, rybníček apod.
Významnou část botanické zahrady tvoří Japonská zahrada
V květnu 1997 přibyla expozice japonské zahrady, zakládaná od roku 1995. Japonská zahrada a expozice Turecka a Středomoří zaujímají asi 1,5 hektaru, z toho samotná japonská zahrada 0,67 hektaru. V hlavní části japonské zahrady je umělý horský potůček, japonské javory, rododendrony a bambusy. Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti. Rovněž další prvky zahrady vyjadřují japonskou symboliku. Části zahrady jsou propojeny plochou se sbírkou vřesovištních rostlin.
Vinice
Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna památkově chráněná vinice svaté Kláry, pocházející přinejmenším ze 13. století, avšak v průběhu historie několikrát rušená a znovu obnovovaná. Od 17. století patřila k Trojskému zámku. V letech 1950-1953 byla obnovena, od roku 1995 je ve správě Pražské botanické zahrady. Svou rozlohou 3,56 ha je největší pražskou vinicí a tvoří významný podíl z celkových 11 ha aktuálně registrovaných pražských vinic.
Skleník Fata Morgana
V červnu 2004 byl otevřen tropický skleník Fata Morgana, který leží mimo území vlastní botanické zahrady. Jeho vnitřní expozice jsou rozděleny do 3 oddělených částí - tropické suché, tropické vlhké a chlazené. Tropická vlhká část obsahuje i velké akvárium (jezírko) s podvodním tunelem.
Severní expozice
V roce 2007 byla částečně otevřena tzv. Expozice sever u sídliště Bohnice s pivoňkovou loukou, mokřady a květenou Mexika.
Havránka
Botanická zahrada má ve správě i území přírodní památky Havránka. Je zřizovatelem 3 kilometry dlouhé naučné stezky s 9 zastaveními s informačními tabulemi, vedoucí touto oblastí vně placené části zahrady.
