Historie obce Maršovice
Z historických pramenů se o vsi poprvé dovídáme z roku 1205. V darovací listině, v níž král Přemysl Otakar I. dává vesnici Týnčany jakémusi panu Slavkov jako odměnu za věrné služby, je kromě dalších zmiňován i Jiřík z Maršovic. V listinách z let 1220–1222 se připomíná i Jiříkův syn Jindřich z Maršovic.
Tvrz maršovických vladyků stávala zřejmě 300 m severně od současného kostela, dnes Na valech vedle tzv. Dvora. Roku 1370 jsou pak připomínáni další vladykové z Maršovic - Jindřich, Přibyslav, Hroch, Purkhard a Bohuslav, řečený Vicher. Počátek 15. stoletínám přináší další jména rytířů z Maršovic - 1408 Hroch z Maršovic, 1412 Hanuš z Maršovic a konečně v roce 1448 Hanuš z Fricštejna a z Maršovic Pak se zprávy o Maršovicích přibližně na sto let ztrácejí. Rod původních držitelů mezitím vymírá, Maršovice přecházejí do držení jiných šlechtických rodů. V roce 1510 je vlastní Jan Krysostav z Hostouně. V roce 1528 přecházejí Maršovice z držení bratří Viléma a Jana z Vojslavic do vlastnictví Jana Kosohorského z Říčan. Ten je v roce 1555 již se zderadským zbožím prodává rytíři Václavu Bendovi z Nečtin. O necelých 10 let později, v roce 1564 však Maršovice vlastní Vilém Kosoř Malovec z Malovic na Nemyšli. Z jeho popudu povyšuje císař Maxmilián Maršovice na městečko. Stává se tak k 21. srpnu LP 1568. Brzy potom získává Maršovice rytíř Bohuchval Dvořecký z Olbramovic. Po jeho smrti, v roce 1584, prodávají poručníci jeho nezletilé dědičky dcery Ludmily zboží Kryštofu Karlu Roupovskému z Roupova na Maršovicích. Roku 1589 se Maršovice stávají součástí panství Tloskov, kupuje je totiž Bernard starší Hodějovský z Hodějova na Tloskově. Hodějovským patří Maršovice až do bělohorských konfiskací. V roce 1622 kupuje celé panství Pavel Michna z Vacínova. Po jeho smrti roku 1667 přechází majetek na jeho bratrance Zikmunda Norberta, který však umírá také velmi záhy. Jeho vdova Marie proto v roce 1668 prodává panství včetně Maršovic Václavu Karlu Čábelickému ze Soutic. Po jeho smrti vládne Maršovicům, až do plnoletosti syna Jana roku 1700, vdova Magdalena Marie Čábelická. O 7 let později kupuje celý majetek hrabě Jeroným Koloredo z Valsce. V roce 1762 pak Maršovice přecházejí do majetku Jáchyma Pachty z Rájova. Jeho syn Arnošt Karel se dožil věku 105 let a byl pětkráte ženat. Jeho poslední manželka Antonie Údrcká z Údrže panství zadlužila a tak je v roce 1797 Tloskov i z Maršovicemi prodán v dražbě Jakubu, svobodnému pánu Vimrovi. Ten přikupuje panství Líšno a vroce 1805 všechen majetek prodává hrabatům z Pourtáles. Od roku 1872 pak veškerá panství kupuje továrník Čeněk Daněk. Ve vlastnictví rodiny Daňkových jsou Maršovice, respektive dvůr, až do vyvlastnění po 2. světové válce.
