Historie obce Lázně Toušeň
První písemná zmínka se sice dochovala z roku 1293, ovšem sídlo leží na valu osídleném alespoň po pět tisíciletí. Archeologické nálezy zde dokládají, mimo jiné, kultury řivnáčskou, staroúnětickou a laténskou. Nejvzácnějším objevem je spirálovitá záušnice, nejstarší nález zlata ve Střední Evropě, pocházející z doby 3000 let před Kristem. Obyvatelé valu střežili labský brod a později přívoz solné stezky, křižující zde obchodní cestu s kontakty se Středním Východem. Slovanské jméno tohoto hradiště z 9. až 10. století pak přešlo i na vodní hrádek s rozsáhlými zálabskými lesy. V dalších stoletích se zde majitelé poměrně často střídali. Za husitských válek byla Toušeň roku 1421 obléhána vojskem Jana Želivského a obsazena Pražany. Počátkem 16. století koupil celé panství pražský primátor Jan Pašek z Vratu, který zahájil renesanční přestavbu hrádku v zámek. Hospodářství obohatil založením vinic, chmelnic a rybníků.
Roku 1547 získal panství i lesy císař Ferdinand I. pro Českou královskou komoru. Jejím nákladem byl toušeňský přechod přes Labe opatřen roku 1562 mostem a zámek upraven jako vedlejší rezidence k sídlu Rudolfa II. v Brandýse nad Labem. Za třicetileté války vše přerušili a rozbořili Švédové. Roku 1639 byly zničeny zámek, hospodářské budovy i most. Obec byla obnovena pouze jako dvůr s kamenolomem a rybářstvím.
