Obecní znak
Základní informace
Kraj:Moravskoslezský
Okres:Bruntál
Správní obvod:Rýmařov
GPS souřadnice:50.021088N, 17.311811E
Nadmořská výška:660 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1506 (511 let)
Katastrální výměra:6 158 ha
Počet obyvatel:689
PSČ:793 36
Adresa URL:www.malamoravka.cz

Části obce Malá Morávka: Karlov pod Pradědem

Historie obce Malá Morávka

Malá Morávka patřila na konci 15. století k rozlehlému území, které už tenkrát spravovali páni z Vrbna. Odkoupili je však až roku 1506 a po více než sto let pak sídlili na bruntálském hradě. Obdobně jako jinde na Jesenicku, těžily se i na zdejším panství různé kovy, především však železná ruda.

Odkdy se dolovala i v okolí říčky Moravice a Bělokamenného potoka, není známo. V 16. století se však už odtud vozila do bruntálského hamru. Dováželo se i dřevěné uhlí. Nejspíše proto, že se jejich přepravou výroba železa prodražovala, rozhodl se pan Bernard z Vrbna postavit nové hutě a hamry přímo u zdrojů surovin, totiž železa, dřeva a vody. Stalo se tak v době tzv. druhé kolonizační vlny, v posledních desetiletích 16. století, zcela určitě před r. 1598. Více není známo.

Na přelomu 16. a 17. století už byly zdejší lesy protkané vozovkami, na kterých se pohybovali povozníci, také však pěšinami, po nichž chodili za prací havíři, dřevorubci a uhlíři. Provoz na zdejších cestách byl tenkrát ještě velmi čilý.

O existenci dolů vypovídají archivní záznamy z počátku 17. století. Podrobnější zpráva pochází už z roku 1618, kdy se připomínají doly ve třech lokalitách. U dolní části dnešní obce se uvádí důl Nejsvětější Trojice, při němž stály i dva obytné domy pro havíře. Nejblíže k horám ležely Dolní a Horní Ulrych, které měly nejvíce štol, rovněž s domem pro havíře. Ke každému dolu patřily i stáje pro koně.

Nově postavené hamry pojmenovali jednoduše jako Dolní, Prostřední a Horní. Poněvadž však u Horního byly vlastně hamry dva, mohl zvonař na kostelním zvonu ulitém v roce 1614 a dodnes uchovávaném uvést, že v obci jsou čtyři hamry.

Dolní hamr se nacházel pod nynějším nádražím, náhon, který sem směřoval, je v terénu už jen málo patrný. Měl tři pece, dmychadlo a drtiče rudy i strusky. Vrchnost při něm postavila dům pro čeleď a chlévem pro dobytek. K ukládání rudy sloužila zvláštní komora. V blízkosti stál ještě samostatný domek, postavený Vrbenskými pro hutního odborníka.

Prostřední hamr stál pravděpodobně pod dnešní farou u vrchnostenského rybníku. Patřily k němu dvě pece, dmychadla, výheň i stoupa. Zdejší pracovníci bydleli v kamenné světnici a dvou dřevěných komorách. I oni měli k dispozici chlév pro svůj dobytek.

U dnešního domu čp. 75 se nacházelo největší hutní centrum, Horní, se zmíněnými dvěma hamry. U níže položeného, se dvěma pecemi a příslušenstvím, obývali dělníci dřevěnou světnici s komůrkou a chlévem. Kromě toho tam stály dva domy, jeden o dvou světnicích a komůrkách pro pracovníky, další, zvaná Zahlhaus, byl domem úředním. Každých čtrnáct dnů v něm byli hamerníci a huťaři vypláceni. Měl však i obytné místnosti, chlév a stáj. V těsném sousedství se nacházel čtvrtý hamr s pecemi, dmychadlem a drtičem, přiléhala k němu obytná světnice se dvěma komorami. Vedle pak stál jiný dům, s jedinou světnicí sloužící k bydlení a dvěma komorami, bezpochyby obytnými, poněvadž tu žily celkem tři rodiny. Při cestě pod tímto výrobním střediskem postavila vrchnost pět obytných domků pro zdatné odborníky, kteří sem přišli nejenom z blízkého okolí, ale také z Německa. Označované byly jako hutnické a příslušela k nim vždy i malá zahrádka a kousek pole, nájemné se z nich platilo dvakrát ročně. Pravděpodobně stály tam, kde jsou dnes domy čp. 70 - 74.

Šachty, hamry a obytná stavení tvořily základ nové průmyslové obce, která se poměrně rychle rozrůstala. Na jejím okraji, směrem k Bruntálu se nacházel panský nájemní dvůr a poblíž něho mlýn, zřejmě větrný. Nechyběla ani pila.

V čele Malé Morávky stál rychtář, který tu však v 17. století působyl i jako správce hamrů. Teprve v pozdním údobí tohoto století se obě funkce odloučily.

Rychtář si postavil novou rychtu a správce hamrů bydlel ve správcovském domě, patrně v čp. 30, později označovaném jako obecní dům.

Podél potoka a vozovky, která se vidlicovitě větvila, vznikala další obydlí. Nejenom hamerníci a havíři, ale také uhlíři, dřevorubci a povozníci si zakupovali stavební parcely na místě vyklučených lesů. A poněvadž to tento terén mnohde připustil, stavělo se často i ve směru proti svahům. Navíc pak i v lokalitě nad Morávkou, zvané Morgenland, která je někdy pokládána za nejstarší část vesnice.

V roce 1614 bylo v Malé Morávce evidováno pouhých sedmnáct usedlíků, označovaných jako zahradníci. A jelikož stejně jako vrchnost vyznávyli luteránské náboženství, postavili si dřevěný halový kostel, v němž působil luteránský kazatel. Zvonice stála podle tehdejšího zvyku samostatně, ale v jeho blízkosti.

Když převzal panství Jan Hynek z Vrbna se sídlem ve Velkých Heralticích, dal v roce 1614 postavit v Morávce nový hamr na výrobu kos. Stalo se tak v místě dnešního čp. 3.

Jako přívrženec luteránského vyznání se před r. 1620 aktivně zúčastnil stavovského odboje proti císaři a z obavy před jeho trestem pak uprchl do ciziny. Dne 17. července 1621 došlo proto ke změně majitelů panství, které císař Ferdinand II. Vrbenským konfiskoval a daroval je svému bratru Karlovi, velmistru Řádu německých rytířů.

Už v samém počátku třicetileté války dal arcivévoda Karel vybudovat v Malé Morávce slévárnu na děla, koule a muškety. Proto tady výhně neuhasly, jak se stalo jinde. Pravděpodobně však rytmus života narušili v roce 1626 Dánové svým vpádem do okolí zdejší obce. Vybrakovali tenkrát všechno, včetně zásob železa a odvezli údajně "co se jenom dalo a co nebylo pevně přibité".

Ačkoliv se v hutích a hamrech nadále pracovalo a kromě toho vznikaly ještě další výrobny, počet obyvatel zprvu poklesl a stavební činnost také ustala. V roce 1640 se uvádí stejný počet domů jako koncem 20. let toho století, čtyřicet dva. Domků pro hutníky, stále ještě vrchnostenských, bylo i nyní obydleno pouze šest. Byly udělovány odborníkům do dědičného nájmu s podmínkou, že se postarají o jejich údržbu. Předpokládalo se totiž zcela logicky, že hutníci, kteří v nich sídlí, vychovají i ze svých dětí specialisty pro zdejší hutě a hamry.

V létě 1642 měla Morávka asi dvě stě padesát obyvatel. Tenkrát vstoupili do kraje Švédové vedeni generálem Torstensonem. O zdejší válečnou zbroj neměli však zájem, a tak se místní produkce na dalších pět let zastavila. Voda prý zaplavila štoly, některé pece zpustly a výroba zbraní se už nikdy neobnovila. Pozůstatkem válečné doby je symbol na obecní pečeti, a sice dělo, před nímž leží pyramida složená z patnácti dělových koulí.

Torstensonova armáda způsobila vesnici patrně ještě jinou újmu. Její vojáci, prý na příkaz samotného velitele, pobořili středověkou strážní věž, která se tyčila nad soutokem říčky Moravice a Bělokamenného potoka. Ve středověku v ní zřejmě sídlila posádka, která střežila obchodní cesty tudy vedoucí a zajišťovala bezpečnost v okolí. Po odchodu Švédů zůstaly některé chalupy v obci neobydlené, mnohá jména původních obyvatel zcela vymizela. Noví osídlenci přišli nejenom z okolních vsí, ale opět až z Německa. Někteří z nich obdrželi od vrchnosti do pronájmu opuštěná stavení. Proto se počet dosavadních hutnických domků zvýšil na jedenáct. Stavební činnost měla opět vzestupnou tendenci a kromě nových chalup vznikaly i další hamry. Do roku 1682 se počet obyvatel zvýšil asi na pět set.

Nové centrum obce vyrostlo i při odbočce cesty do Karlova. Rychtář Tomáš Gross si tam postavil již zmíněnou rychtu (čp. 59), v níž měl i hospodu. Později vlastnil řeznictví a pekárnu (čp. 57). Dnešní rozmístění domů v této lokalitě však neodpovídá stavu z konce 17. století. Dosud uchovaná budova rychty byla postaveny až později, ve staré, která stála u vody, zřídil pak rychtář bělidlo (čp. 60). Všechna tato stavení, ke kterým časem přibyl i mlýn získaný od vrchnosti, pronajímal rychtář nájemcům.

To se však už týká dědičných rychtářů z jiné rodiny. V roce 1678 zakoupil totiž dědičnou rychtu jistý Balzer Richter, dosavadní správce komendy Řádu německých rytířů v Opavě. A Richtrové plnili tuto funkci až do roku 1817, kdy si rychtářství zakoupil Jan Muller.

Výrazná stavební činnost v prvních čtyřech desetiletích 18. století svědčí o prosperitě obce i drátoven, které tenkrát ponejvíce vlastnila rozvětvená rodina Schilderova. Výrobní program se totiž po vzniku železáren v Ludvíkově zaměřil především na drátařství.

V roce 1740 však vrchnost zrušila Prostřední huť a objekt nechala upravit na nájemní dům. Ztráta zaměstnání těžce postihla některé starší zaměstnance, kteří zůstali bez zdrojů příjmů a příliš malá pole nepostačila zdaleka k jejich obživě.

Drátovnu na č. p. 90 měl od Schildera pronajatou Antonín Partsch.

Z rozhodnutí vrchnosti však přišla drátovna v horní části obce (čp. 98) do dražby a získal ji drátařský mistr Antonín Weiss. Už dřív sem přišel z Nové Vsi, od roku 1728 vlastnil jeden z hamrů u čp. 75 a v roce 1744 připojil ke svému majetku i drátovnu u čp. 130. S ním vstoupila do Malé Morávky rodina, jejíž jméno bylo po další čtyři generace spojeno s historií zdejšího drátařství a později i papírenství. Kromě toho i nemalého kulturního dění.

Značný majetek po Antonínu Weissovi převzali po jeho smrti synové Jan Kašpar a Karel Josef, kteří společně vybudovali ještě další drátovnu, nynější čp. 101. Kromě ní odkoupili i nejmladší vrchnostenský hamr, postavený roku 1780 a nazvaný po svém zakladateli Karlův hamr. Jan Kašpar Weiss navíc přikoupil i druhý hamr u č. p. 75, který dosud vlastnil Řád německých rytířů. Svůj dům, zatím ještě dřevěný, měl postaven na této parcele a zemřel v něm v roce 1797. Mladší bratr Karel byl majitelem domu čp. 130, kde zemřel rovněž v roce 1797. Pozůstalé manželky nechaly oběma zesnulým vytesat na zdejším hřbitově společný náhrobek ve tvaru empírového obelisku. Nápis na něm dodnes připomíná jejich dobré vlastnosti i zásluhy obou o obec. Autorem náhrobku byl v roce 1800 Amadeus Strauss, sochař žijící tenkrát v Bruntále.

V příští generaci převzal čp. 130 Jan Klement Weiss jako dědictví po otci, kdežto další dvě drátovny odkoupil jeho bratranec Jan Weiss z Rýžoviště. Oženil se pak s dcerou zemřelého strýce Karla Weisse. Drátovnu u čp. 75 dal zmodernizovat, když však roku 1832 vyhořela, zřídil místo ní papírnu.

V roce 1806 získal ještě vrchnostenskou parcelu, lokalitu zvanou Vlčí jáma, ležící naproti Karlovu, a to k postavení další drátovny. Dnes je tu dům čp. 160.

Odbyt svých výrobků hledali morávečtí drátaři nejenom doma, ale také za hranicemi země, především v Polsku a Uhrách. Jejich technická zařízení však stále více zastarával, což přirozeně výrobu komplikovalo.

Se jménem Jana Weisse je v Malé Morávce spojována i muzikantská tradice. On sám byl dobrý hudebník a staral se také o muzikantské vzdělávání svých zaměstnanců. Sestavil tady i kvarteto a místní kapelu. Společně hrávali nejenom skladby význačných soudobých skladatelů, ale i jeho strýce, Františka Weisse z Lomnice, venkovského komponisty. Kapela nadále existovala ještě po řadu desetiletí a účinkovala občas i v lázních v Karlově Studánce. Muzikanti si při koncertování oblékali havířské uniformy.

Weissové se také přičinili o stavbu kaple na Kapličkovém vrchu. Pozemek, na němž stojí, získal totiž Antonín Weiss spolu s čp. 75 po rodině Schilderově. Tenkrát tam stála kaplička, kterou dal postavit v letech 1690 - 1693 Václav Schilder. Měla zděný presbytář, ale loď roubenou ze dřeva. Poněvadž časem sešla, postarali se bratři Karel Josef, Jan Kašpar i rýžovišťský Augustin Weiss o opravu. Původní přesbytář ponechali, ale na místě roubené lodi dali postavit loď novou, zděnou a poněkud větší. Ze staré kaple byly do nové přeneseny stropní kazety. Jejich původní jednoduchou malovanou výzdobu nahradily obrazy s výjevy ze života Ježíšova, poprsími evangelistů, apoštolů a dalších novozákonních osob.

Nástěnná malba na čelní stěně lodi představuje anděly s citáty z bible. Obraz pro oltář je dílem významného moravského malíře Jana Krištofa Handka z Olomouce, rodáka z nedalekého Rýmařova. Dnes se ale nachází ve farním kostele. Kaple byla slavnostně vysvěcena 6. června 1767 a zasvěcena Nejsvětější Trojici. O její další velkou opravu se postarali o sto let později vnuci stavebníků. Stále však ještě nesměla být používána k veřejným účelům, pouze v závěru 18. století, v době výstavby nového zděného farního kostela v Malé Morávce, se v ní konaly pravidelné mše. Oblíbené poutě v ní však olomoucké arcibiskupství povolilo až mnohem později.

Základní kámen nového farního kostela Nejsvětější Trojice byl položen v roce 1790. Dokončen a slavnostně vysvěcen byl 22. října 1793. Obraz na hlavní oltář dodal Jan František Greipel, zatímco boční oltář Jana Nepomuckého, situovaný na evangelijní straně, je dílem N. Kindermanna. Oltář Svatého Kříže na protější straně vytvořil sochař Ondřej Koschatský. Původní varhany od Josefa Staudingera z Andělské Hory nahradil v roce 1915 nástroj Riegrovy firmy z Krnova.

Koncem 18. století stály v Malé Morávce už dvě školní budovy. V dolní části obce, vedle kostela, byla škola z kamene a cihel. Kromě učebny měl v ní obytnou místnost a chlév zdejší učitel. Nynější školní budova byla na jejím místě postavena v letech 1907 - 1908. V horní části obce byla v r. 1789 postavena ještě menší škola, také zděná z kamene a cihel, s učebnou a malou obytnou světničkou pro učitele (v místech dnešního čp. 128).

Kolem roku 1790 stálo v Malé Morávce více než sto padesát domů, ponejvíce roubených ze dřeva. Od počátku 19. století si nahrazovali nejbohatší obyvatelé staré stavby novými, zděnými z kamene a cihel. Většina usedlostí však stále zůstávala dřevěná a stejný materiál se používal na přístavby.

Od konce 18. století měly už chalupy zděné komíny místo původních dřevěných, usazené na dvou klenebních pasech. Uchovány jsou dosud v mnoha domech.

Vařilo se v různých železňácích a k topeništi patřilo vždy i speciální krbové nářadí s vidlicí. Pod komín ústily i kouřovody z kachlových kamen, která jsou zmiňována už v 18. století. Jen ojediněle jsou podnes uchovány hranolovité pece na chleba (čp. 109). Výjimečná však nebyla ani kamna železná.

Hospodářskou část tvořily kromě chlévů takřka pravidelně stodoly, ojediněle také kůlny. Koňské stáje byly už v 18. století zděné, kolem roku 1790 jich však v Malé Morávce stálo pouze šest. Stodoly v některých případech nebyly součástí domu, ale stály v jeho blízkosti tak, jak to dovolil terén. Důvody, které hospodáře k tomu vedly, byly zpravidla požární. Stěny stodol, zprvu pouze dřevěné, byly už od 18. století zpevňovány kamennými pilíři. Vyskytovaly se však i stodoly se zděným přízemím a dřevěným patrem, ačkoliv tento typ vznikal ponejvíce až v 19. století. Taková stodola je dochovaná u čp. 72.

Domky bílené vápnem obklopovaly zahrádky s ovocnými stromy; nejčastěji jsou uváděny třešně, jabloně a švestky. Na záhonech se pěstovalo především zelí.

Kolem domů probíhaly četné vodní náhony, v nichž proudila voda nejenom k drátovnám, ale také k bělidlům a mlýnům. Dnes už na většinu z nich upozorňují pouze řady vzrostlých stromů.

Staletá činnost hutí poznamenala v minulosti i tvář zdejšího údolí. Kupily se tu dlouhé a široké haldy strusky, vysoké až několik metrů.

V 19. století se dolování postupně omezovalo, přestože stále ještě nacházelo ve štolách zaměstnání i sto lidí. V 70. letech minulého století však tato činnost zcela ustala, poněvadž zdejší ruda se nevyrovnala rudě dovážené k nám už ze Švédska. Konkurence vítkovických železáren od r. 1828, i vznik bohumínských drátoven způsobily téměř úplný zánik kdysi manufakturního průmyslu v Malé Morávce. Tam zůstal v činnosti pouze starý Karlův hamr, později továrna Olbrichova.

Nicméně i ve 2. polovině 19. století pokračoval stavební ruch, ale nově budované domy už byly z pevného materiálu, zděné. Zdejší průmyslníci a Řád německých rytířů budovaly také řádové, tzv. dělnické domky.

Železnici, která sem byla přivedena z Bruntálu, padly za oběť některé staré grunty nebo jejich části.

Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo povětšině odsunuto, o bydlení ve starých roubených chalupách nebyl mezi Čechy velký zájem. Tenkrát si mnohé dřevěnice zakoupili lidé z větších měst, především z Olomouce, Ostravy, Opavy a Brna, výhradně k rekreačním účelům, čímž je zachránili pro budoucnost. Později byly totiž demolovány více než tři desítky opuštěných domů, a tím zničeny velké kulturní hodnoty. Tyto staré dřevěné chalupy, založené často v 18. století, ale i mnohé zděné domy postavené v 19. století, jsou bohatstvím, jakým se v Evropě může honosit jenom málo regionů. Lidé, kteří je stavěli, měli jak mimořádný cit pro proporce a tvar, tak i velké krajinotvorné cítění. Proto tyto chalupy, označované jako lidové stavby, zdejší horská údolí ladně doplnily a pohledově obohatily. Malá Morávka se svým okolím je dnes vyhledávána všemi, kdo milují přírodu i kulturní hodnoty.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Malá Morávka

Počasí meteostanice Karlovice

Vzdálenost meteostanice od obce Malá Morávka: 13 km

Poslední data: 20.10.2017 01:36

Umístění: 481 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Karlovice

Teplota
3,3
°C
Zdánlivá teplota
1,7
°C
Rosný bod
3,3
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
139,0
W/m2
Atmosférický tlak
1009,4
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Karlovice

Dnes
11/17
°C
Zítra
11/15
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Malá Morávka se také nachází

Andělská Hora

Andělská Hora

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 366

/
Dětřichovice

Dětřichovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Dolní Moravice

Dolní Moravice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 393

/
Dolní Václavov

Dolní Václavov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Edrovice

Edrovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Harrachov

Harrachov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Horní Moravice

Horní Moravice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Horní Václavov

Horní Václavov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Jamartice

Jamartice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Janovice

Janovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/ /
Karlova Studánka

Karlova Studánka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 197

/
Ludvíkov

Ludvíkov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 300

/
Malá Štáhle

Malá Štáhle

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 142

/
Nová Rudná

Nová Rudná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Nová Véska

Nová Véska

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Podlesí

Podlesí

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Pustá Rudná

Pustá Rudná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Rudná pod Pradědem

Rudná pod Pradědem

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 379

/
Stará Rudná

Stará Rudná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Stará Ves

Stará Ves

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 508

/
Stará Voda

Stará Voda

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Staré Město

Staré Město

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 911

/
Suchá Rudná

Suchá Rudná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Světlá

Světlá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Světlá Hora

Světlá Hora

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 1 442

/
Václavov u Bruntálu

Václavov u Bruntálu

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 448

/
Vidly

Vidly

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
/ / / / / / / / / /
Zámek Bruntál

Zámek Bruntál

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 11 km (V)

/ / / / / / / / / /
Termály Losiny

Termály Losiny

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 20 km (Z)

/

Reklama
Víte že?

Nejvyšším bodem v Moravskoslezském kraji je Praděd (1 491 m n.m.) v pohoří Jeseníky, nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m n.m.).

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

UNESCO - Olomouc

UNESCO - Olomouc je ve vzdušné vzdálenosti 48 km od obce Malá Morávka?

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci byl na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000.

Nejčastější jména ve správním obvodu Rýmařov jsou: Jan (458x), Jiří (435x), Petr (419x), Marie (414x), Jana (394x), Josef (368x), Pavel (336x), Anna (308x), Miroslav (296x), Martin (287x), Jaroslav (281x), Tomáš (247x), František (240x), Zdeněk (224x), Eva (217x)?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Moravskoslezském kraji 300 obcí , z toho se statutem města 42?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Malá Morávka snížil o 12?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Moravskoslezského kraje evidováno: 3 CHKO, 7 národních přírodních památek, 11 národních přírodních rezervací, 68 přírodních památek a 76 přírodních rezervací?

Dnes má svátek Vendelín a ve správním obvodu obce Rýmařov se toto jméno nevyskytuje?

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Rýmařov jsou: Lašák (46x), Lašáková (45x), Sedláček (38x), Šuba (36x), Fojtů (36x), Sedláčková (32x), Konečný (31x), Šubová (30x), Fréhar (30x), Volková (29x), Pospíšil (29x), Zapletal (27x), Bršťák (27x), Novák (26x), Volek (25x)?

Název obce Malá Morávka se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Moravskoslezském kraji 1 213 311 obyvatel, z toho 594 412 mužů a 618 899 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Opava

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Opava s 57 475 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 43 km?

Město Opava se nachází v Moravskoslezském kraji na řece Opavě ve Slezsku. Město Opava má v současné době celkem 8 městských částí:

Ke dni 1.1.2016 měl Moravskoslezský kraj rozlohu 5 427,6 km2 a hustota osídlení činila 224 obyvatel na 1 km2?

Termály Losiny

Termály Losiny je ve vzdušné vzdálenosti 20 km od obce Malá Morávka?

Jedinečný termální park Termály Losiny, který v České republice nemá obdoby, najdeme ve Velkých Losinách, nedaleko Šumperka.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové je ve vzdušné vzdálenosti 63 km od obce Malá Morávka?

Rotunda sv. Kateřiny, kterou najdeme na okraji města Česká Třebová směrem na Skuhorv, pochází zřejmě z počátku 13. století.

Lanovka Karlov pod Pradědem - V Javořinách

Čtyřsedačková lanovka Karlov pod Pradědem - V Javořinách zvaná Karlovský express v Jeseníkách je v provozu pouze v zimních měsících v lyžařské sezoně.

Dřevěná kaple sv. Josefa v Podlesí

Dřevěná kaple sv. Josefa se nachází v obci Podlesí, nedaleko Malé Morávky.

Reklama