Historie obce Vrbno pod Pradědem
Původní osada, z níž se později konstituovalo městečko Vrbno, byla zřejmě založena již ve 13. století, roku 1310, kdy zdejším krajem vedla obchodní stezka na Bruntál, Zlaté Hory a dále do Polska. Na ochranu této obchodní cesty byl na Zámeckém vrchu nad Vrbnem postaven hrad, který byl v průběhu dalších století rozbořen. V polovině 15. století si pronajal bruntálský hrad a okolní panství bohatý rod pánů z Vrbna, kteří věnovali velkou pozornost těžbě zlata a kovů. Od roku 1607 spravoval panství Hynek z Vrbna. Slibný rozvoj města a okolí byl zastaven událostmi kolem Bílé Hory, kdy byl majetek Jana Krnovského i jeho spojenců pánů z Vrbna konfiskován. Celé bruntálské panství bylo prodáno za 200 000 zlatých Řádu německých rytířů, kteří je vlastnili až do roku 1938, kdy bylo panství konfiskováno Hitlerem. Roku 1633 zde vypukl mor.
V kronice města Vrbna je zmínka, že roku 1669 byla za městem upálena dvacetiletá Anežka Metznerová z Vrbna nařčená z čarodějnictví. Roku 1771 to byla další žena.
Roku 1750 byl zřízen poštovní úřad. Roku 1770 byl otevřen městský špitál, tzv. "Andělský dům". V roce 1837 byl zbourán starý farní kostel.
Hospodářská situace se začala měnit s nástupem kapitalistického způsobu podnikání. Zastaralá tkalcovská a železářská výroba byla neproduktivní, proto byla založena huť a továrna na kovové zboží, vyráběly se zbraně - pušky, pistole, koule do mušket apod. Současně s rozvojem průmyslu se začalo ve Vrbně rozvíjet i školství.
První světová válka postihla zdejší kraj, navíc v roce 1916 byl podniknut hladový pochod žen do Karlovy Studánky. Konec války byl uvítán s velkým nadšením. Počátkem roku 1919 se poměry urovnaly a ve městě nastal klid.
Ve třicátých letech i zde začala působit hospodářská krize, továrny pracovaly jen 3 - 4 dny.
Druhá světová válka skončila pro Vrbensko 8. 5. 1945 bez jediného výstřelu příchodem Rudé armády.
