Historie obce Lichnov
Lichnov vznikl koncem 13. století jako typicky kolonizační ves lánového typu. Zakládací listina fojta Heřmana (údajně z roku 1293) se nedochovala a musíme vycházet z výsadní listiny fojta Pavla Kyče z roku 1539, která se na ni odvolává. Dle této listiny vydal původní privilegium fojtu Heřmanovi hrabě Jindřich z Příbora, jehož působnost na šostýnském panství a po smrti jeho otce Franka i na hukvaldském panství je doložena léty 1277 až 1307.
Z výsadní listiny fojta Pavla Kyče z roku 1539 vyplývá, že obec vznikla na polomu od potoka Lubiny až po „hranice vernyřovské" a měla 70 lánů. Uvedená listina poskytovala fojtovi dva lány půdy a nadto možnost mít „svobodný mlýn moučný o dvou kolech, a když toho bude potřeba, může míti kováře, pekaře, řezníka, ševce, a ze soudů třetí peníz a vrchnosti dva".
Úlevy, které poskytovala vrchnost fojtovi, se pochopitelně nevztahovaly na ostatní obyvatele obce. Ti byli povinni na kopřivnickém dvoře „konat roboty pěšky i koňmi a vše, co bylo třeba". Orali, seli, vyváželi hnůj, sváželi z polí a sekli louky. K práci museli používat své pluhy.
Ani revoluční změny v roce 1848 a dalších letech nepřinesly obyvatelům očekávanou úlevu. Byly sice zrušeny robotní povinnosti, ale půdu, na které pracovali, museli od vrchnosti odkoupit. Při opakujících se letech neúrody se chudší obyvatelé zadlužili, nestačili splácet, a proto prodávali půdu bohatším vlastníkům a stávali se z nich domkaři nebo si hledali obživu mimo zemědělství. Tím se ještě více prohloubila diferenciace obyvatel vesnice.
