Památky a zajímavosti Trojanovice
Kapličku nedaleko hotelu „U Kociána" nechal roku 1901 postavit hostinský Kocián. Zvon, jehož replika je v kapličce od letošního července, byl původně z roku 1738. Byl to zvon posledního poustevníka na Pustevnách.
Kaplička na Bystrém patří ke kulturním památkám v obci. Pochází z počátku 18. století z doby, kdy na Bystrém byla založena hamernická osada. Kapličku po staletí udržuje rodina Uhlářova.
Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla byl postaven v letech 1985-1989 obcí Trojanovice podle návrhu architekta Aleše Krkošky. Expozici výstavy zpracovali pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně. V přízemí je zachycena ve zkratce historie obce Trojanovice (např. kopie pečeti z roku 1766) a způsob života v minulosti. Dvě sochařská díla jsou od Jana Knebla - busta spisovatele Bohumíra Četyny a socha - alegorie hospodářské krize. Valašský betlém je z roku 1930 a zhotovil jej frenštátský řezbář Josef Knězek. Na místě památníku stála dříve chalupa z roku 1757. V ní se v roce 1866 narodil sochař Jan Knebl i jeho čtyři synovci: v roce 1906 spisovatel Bohumír Strnadel-Četyna, 1910 malíř Antonín Strnadel, v roce 1912 spisovatel Josef Strnadel a v roce 1919 Václav Strnadel. Tento památník je určen i pro konání svatebních obřadů.
Více než jedno století se tyčí na vrcholu hory Radhošť silueta kaple sv. Cyrila a Metoděje. Zpočátku měla podobu kamenné stavby s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu. Dřevěná zvonice se šindelovou střechou k ní byla přistavěna až v roce 1924 při celkové opravě. Tehdy nechal předseda Matice radhošťské, frenštátský farář Filip Eliáš, obložit impregnovaným šindelem celou kapli, aby tak zabránil vlhnutí zdí, k němuž v extrémních podmínkách v nadmořské výšce 1129 metrů docházelo. Kaple sv. Cyrila a Metoděje je nejvýše položenou církevní stavbou v ČR. Od vysvěcení kaple olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem v roce 1898 se o ni starají členové spolku Matice radhošťská z Trojanovic, kteří také řídili obnovu dřevěné zvonice v roce 2000. Podobně jako při výstavbě kaple před sto lety lidé na Valašsku uspořádali sbírku, z jejíhož výnosu byly stavební práce částečně hrazeny. Kromě peněz věnovali také dřevo z vlastních lesů. Na jeden z trámů dopravených na Radhošť byl vytesán symbolický nápis "Valaši sobě". Řemeslníci, kteří kapli opravovali, museli prokázat stejnou zručnost a um jako jejich předchůdci. Vyřezávané sloupy, ručně tesané trámy nebo šindelová střecha nové zvonice se ani v detailech neliší od původní historické stavby.
