Historie obce Horní Bečva
Název vsi se objevuje ve tvaru Veliká Bečva (1629), Ober Betzwa (1675), z Hornych Becžwysk (1712), Ober Becžwa (1718), Ober Betschwa, Hornj Beczwa (1846).
Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659 v gruntovní knize Valašského Meziříčí. V urbáři z roku 1676 se již vede jako samostatná obec mající 103 domků se 1385 obyvateli. Živili se kácením a dovážením dřeva, sbíráním hub, borůvek a malin, výrobou šindelů, dřevěného nádobí a chovem ovcí.
V roce 1676 odváděl fojt kromě jiných povinných odvodů daň za nechování chrta (to znamená, že nechoval psa, kterého by šlechta mohla používat pro lov) čtyři míry ovsa (1 míra je přibližně 15 litrů). Sedláci zde nežili a chalupníci dávali půl míry ovsa, slepici a čtyři vejce.
Obec náležela v letech 1849-1960 k politickému okresu Valašské Meziříčí, s výjimkou let 1855 až 1868, kdy byla součástí tzv. smíšeného okresu Rožnov pod Radhoštěm. Od r. 1949 Dolní Bečva podléhala okresnímu soudu Valašské Meziříčí. Roku 1960 se stala součástí politického a soudního okresu Vsetín.
Po r. 1945 při osídlování pohraničí počet obyvatel značně poklesl, přírůstky byly zaznamenány až po r. 1950. Po roce 1961 dochází k dalšímu úbytku obyvatel.
Po roce 1945 bylo vystavěno mnoho rodinných domků, postavena nová budova pošty a obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti, požární dům, měšťanská škola, vodovod, rekonstruována budova MNV, postavena nová mateřská škola a školní jídelna. V letech 1992-1994 se budovala kanalizace a roku 1994 byla zprovozněna čistírna odpadních vod.
V listopadu 2001 byl předán do užívání vodovod Šorstýn - Na Bučkové.
