Historie obce Lužice
Četné archeologické nálezy dokládají intenzivní osídlení této oblasti již v pravěkém období. Název obce se odvozuje od četných vodních ploch, které se zde v dávných dobách rozlévaly (louže, luže).
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1250, kdy obec přibyla do majetku velehradského kláštera. Podle zápisu v zemských deskách obec koupil v roce 1359 Vilém z Potštejna. Středověká zemanská tvrz, která se zde nacházela, zanikla koncem 14. století. Počínaje rokem 1511 patřily Lužice vždy k hodonínskému panství.
V roce 1604 získaly vlastní pečeť s tímto letopočtem a s nápisem SILIGIUM LUZIC. V historii obce bylo nejtěžším obdobím 17. století a zvláště doba třicetileté války, kdy obec několikrát zcela zpustla.
Novodobou historii obce poznamenal vznik a rozvoj průmyslu. Přímo v obci pracovalo v letech 1840 až 1931 několik lignitových dolů a v letech 1870-1933 zde byl velký závod na výrobu skla.
Tradiční zemědělský ráz obce narušilo i dokončení železniční dráhy přes obec v roce 1841.
V roce 1803 byla v obci zřízena škola (před tím byly Lužice přiškoleny do Mikulčic) a od roku 1908 má obec i vlastní školní budovu. Mateřská škola přivítala děti poprvé v lednu 1947.
