Historie obce Žichlínek
Zdejší lokalita byla v počátcích svého stálého osídlení charakteristická rozlehlými pohraničními hvozdy mezi Čechami a Moravou a obchodními cestami, které na příhodných místech chránily hrady a tvrze. Příhodným reliéfem zdejší krajiny, ve které nejpřirozenějším územím jihozápadní části Třebovské kotliny zvolna protéká řeka Moravská Sázava, byly dány zásadní předpoklady pro vznik pohraniční stezky a později také pro její nutnou ochranu.
Zdejší území je v historických pramenech z předkolonizačního období přelomu 13. a 14. století připomínáno jako součást královského majetku, a to především v souvislosti se strážním hradem a přilehlým dvorcem. První písemná zmínka o Žichlínku pochází z darovací listiny Václava II. z roku 1304, jíž věnoval celé Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. V tomto dokladu již nacházíme zmínku o vsi Žichlínek, tehdy Sichlingsdorf.
Kolonizaci území prováděli v regionu páni z Drnholce, jejichž dílem byl i vznik Žichlínku, což máme v tomto případě dokonce potvrzeno i písemně. Roku 1364 předstoupil žichlinský rychtář Otto de Lapide, český ekvivalent jeho latinizovaného jména by zněl Ota z Kamene, a přednesl své nové vrchnosti, litomyšlskému biskupovi Janu ze Středy, žádost o potvrzení starého privilegia na zdejší rychtu. Jan ze Středy, který získal Lanškrounsko a Lanšpersko pro své nástupce směnou se Zbraslavským klášterem roku 1358, rychtáři Ottovi vyhověl a díky jeho potvrzení se dozvídáme i část z obsahu nejstaršího rychtářského hamfeštu v celém regionu.
Určitou zajímavostí, po níž bohužel nezůstalo prakticky ani stopy, je existence hradu či tvrze Krotenful na jižním konci obce. Jediná výslovná písemná zmínka o ní pochází z roku 1378, kdy tvrz drželi lanškrounští augustiniáni. Roku 1460 se v potvrzení augustiniánských statků mluví již jen o vsi Krotenful, která pravděpodobně později splynula se Žichlínkem. Ke zničení samotného tvrziště došlo v souvislosti se stavbou železnice, kdy bylo použito ke stavbě náspu.
Ve vsi se roku 1805 narodil duchovní, Adalbert Janisch, farář v Seckau, vyznamenaný Františkem Josefem I. roku 1880 zlatým křížem za zásluhy. Mezi významné osobnosti spjaté s obcí patří také Wenzel Bernard Appel, narozen roku 1815 v Žichlínku, děkan a probošt kláštera v Reichersbergu, nositel Leopoldova rytířského řádu. Pozoruhodnou osobností byl rovněž Berhnard Kratschemer, intendant první třídy u technického a administrativního komitétu a autor příručky z roku 1889 pro zásobování, který se vypracoval v c. a k. armádě do významné pozice.
