Historie obce Výškov
V roce 1057 je zmínka o sedláku z jinak neznámé obce Wischkowa jako člena kolega kláštera sv. Štěpána v Litoměřicích. Výškov je také označován jako celek nebo částečně jako majetek pražské kapituly.
Hájek ve své slavné kronice vypráví: Když táhl král Jan z Čech v roce 1322 na pomoc svému spojenci Ludvíku Bavorskému proti Jindřichu Krásnému z Rakouska, vyznamenalo se hodně českých Pánů svou statečností. Mezi nimi byl za svou statečnost pasován na rytíře i Mikuláš z Výškova (Nikolaus von Wischkowa). Stejně odměněn byl i Bušek Stražskovský z Výškova (Buschek Stražkowsky von Wischkowa), jeden z těch statečných českých pánů, které v roce 1355 císař Karel IV. Na svém tažení zpět z Říma osvobodil z moci rebelujících Italů z Pisy.
Po husitské válce se nacházela většina obcí, dříve patřících k postoloprtskému benediktýnskému klášteru, mezi nimi i Výškov, v majetku města Louny (Laun), které muselo tento majetek odstoupit králi Jiřímu z Poděbrad. Jeho synové přenesli tento zmínění majetek v letech 1480 a 1501 na bratry Weitmühly, pány z Postoloprt, kteří vedle toho mohli mít v zástavě i majetek klášterů, ale dispoziční právo zůstalo českému králi zachováno. Tak obdržel Sebastian z Weitmühlu dne 10. července 1535 od Ferdinanda I. vedle jiného tak Břvany (Weberschan), Lenešice (Leneschitz) a Výškov (Wischkowa) jako dar. V roce 1559 se dohodli Jan, syn Sebastiana z Witmühlu a Beneš a Jan Lorenz, Waisen des Kříž z Weitmühlu na tom, že oba posledně jmenovaní převezmou jako své vlastnictví panství Postoloprt, kde kterému byl tenkrát přičleněn i Výškov. Od té doby zůstal výškov stále v závislosti panství Postoloprt až do roku 1848.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392. V roce 1900 zde žilo 300 obyvatel německé a 13 české národnosti.
