Památky a zajímavosti Bavorov
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel je jednou z nejvýznamnějších jihočeských gotických staveb. Kolem r. 1350 stál v Bavorově již starší kostel, filiální ke kostelu v Blanici. Po r. 1360 se započalo se stavbou nového farního chrámu - zakladatelé bratři Petr,Jošt, Jan a Oldřich Rožmberkové. Zřejmě do r. 1384 byla stavba dokončena (podle znaků Jana z Rožmberka a jeho choti Elišky z Halsu, umístěných na jižním portále, lze soudit, že tato část byla hotova již před r. 1389, kdy Jan zemřel). Listinou z r. 1384 ustanovili bratři Rožmberkové při novém kostele pět kaplanství a důchody kněžím, učitelům a špitálu. R. 1604 byl položen základ k druhé věži na jihozápadním nároží stavitelem Petrem Vlachem z Vodňan. R. 1649 kostel poničil požár a následně v letech 1652 - 1654 byl chrám přestavěn v trojlodí eggenberským stavitelem Petrem Spinetou. 9. září 1867 ve městě opět vypukl požár, který zachvátil i velkou kostelní věž a zničil zvony Marie, Marek a Pavel. V následujících dvou letech se velká věž dočkala přestavby píseckým stavitelem Špirhanzlem. 1. prosince 1869 došlo k posvěcení a zavěšení nových zvonů: Marie, Jana Nepomuka, Adolfa a Idy. V letech 1905 - 1908 byl kostel regotizován podle plánů J. Mockera za vedení J. Sedláčka. Vnitřní úprava kostela byla provedena M. Boháčem v r. 1938. V době 1. i 2. světové války došlo k v Bavorově k rekvírování zvonů, zůstal pouze jediný Prokop z r. 1500. V r. 2001 byla podána do Prahy žádost o náhradu za bavorovské zvony odvezené r. 1942.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně plánován jako jednolodní na pravidelném křížovém půdorysu, později po dostavění presbytáře a příčné lodi proveden jako dvoulodí sklenuté původní obkročnou klenbou na dva pilíře. V 17. stol. přestavěn na trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně. Sakristie je spojena chodbou na obloucích s přilehlou farou. Při severním rameni příčné lodi se nachází obdélníková věžovitá kaple Anděla strážce, na severní straně trojlodí kostnice a při jeho jihozápadním nároží větší třípatrová renesanční věž. Vnitřní řezbářská výzdoba je zčásti dílem Jana Václava Hammera z Čimelic z doby kolem r. 1770.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie se vypíná na západním okraji původního městského jádra a tvoří skutečnou dominantu města.
V roce 2007 se podařilo farní kostel Nanebevzetí Panny Marie opravit. Byla dokončena venkovní fasáda, opraveno oplocení, položena nová kanalizace, dlažba a schody před kostelem. Po sedmdesáti letech byl nově vymalován i interiér chrámu a instalováno vytápění. Dále byla provedena nová elektroinstalace kostela, úprava chrámového parku a oprava a zprovoznění třech zvonů. V současné době se započalo s kompletní opravou varhan. Nová fasáda zdobí také budovu fary.
Panský dům
Bývalý panský dům (zvaný Zámek) stojící na náměstí je raně barokní, jednopatrová stavba, krytá vysokou sedlovou střechou a vysokou konklávně prohnutou podstřešní římsou. Portál zdobí eggenberský a schwarzenberský znak (držitelé helfenburského panství). V prvním patře se nachází místnost zaklenutá klášterní klenbou, zdobenou štukovými orientálními rámy. V současné době je panský dům majetkem Města Bavorov. Po provedené rekonstrukci zde bude umístěna obřadní síň, stálá výstava o historii města a další expozice.
Kašna
Střed bavorovského náměstí zdobí kamenná čtvercová kašna, pocházející z r.1742. Opravená byla v r. 1869 a další kompletní oprava se uskutečnila v r. 2006.
Další památkou poblíž obce je zřícenina hradu Helfenburk, pocházející z roku 1355. Svou rozlohou 1,27 ha patří mezi největší zříceniny v republice. Dosud je dobře zachovaný obranný systém soustavy dělových a obranných bašt. Součástí zříceniny jsou i zbytky rozlehlého dvoulodního paláce. Jedna z dochovaných věží slouží jako rozhledna.
