Historie obce Budyně
První písemná zpráva o Budyni pochází z roku 1334, kdy Jan Lucemburský daroval svým majestátem Petru z Rožmberka panství bavorovské, které zahrnovalo i ves Budyni. Roku 1595 patřila ves pod panství rožmberské Netopíce. Poslední Rožmberk Petr Vok prodal roku 1593 Helfenburk, Bavorov a okolní vesnice městu Prachatice a po Bílé hoře se stávají majiteli této oblasti nejprve knížata z Eggenberka (1628) a po jejich vymření majetek dědí Schwarzenberkové (1710).
Až do správní reorganizace roku 1850, kdy Budyně připadla k okresu Vodňany, byla vesnice součástí panství netolického a budyňští sedláci vykonávali do roku 1848 robotu na panském dvoře ve Sviněticích.
Během 18. století žilo v Budyni pravděpodobně jen 5 sedláků a 3 chalupníci. K podstatnému rozvoji vesnice došlo až během 19. století, kdy bylo nově postaveno 10 usedlostí.
V roce 1884-1885 byla na návsi podle plánu Václava Mozra z Bavorova postavena kaple svatého Václava. Do té doby stál na jejím místě dřevěná sloup se zvonem.
Do školy chodily budyňské děti do Bílska do jednotřídky, od roku 1886 měla škola tři třídy pro děti od 1. do 5. ročníku, a to až do roku 1971, kdy byla škola zrušena a žáci začali dojíždět do základní školy v Bavorově.
První světová válka zasáhla i do života tak malé vesnice. Sedm lidí bojovalo v řadách rakousko-uherské armády a dva z nich zahynuli.
Bez obětí nezůstala ani doba druhé světové války. Za heydrichiády v roce 1942 byl na udání českého konfidenta zatčen budyňský rolník Vojtěch Hanžl pro schvalování atentátu a krátce nato byl v Klatovech popraven.
Po válce byl v Budyni vytvořen Místní národní výbor a jeho předsedou byl Augustin Valenta. Květnové volby vyhrála v obci Československá strana lidová před KSČ.
Poválečné období bylo poznamenáno velkým poklesem obyvatelstva a několik hospodářství zaniklo. Hlavním problémem byla otázka obdělávání půdy zaniklých hospodářství. V okolí se již začala zakládat první družstva, která však většinou špatně hospodařila a v nichž vzájemné vztahy družstevníků byly nedobré. V roce 1955 zůstalo neobděláno již 33 ha půdy. 1.2.1956 bylo i zde založeno JZD a přijato 24 zemědělců.
V šedesátých letech probíhala v republice kampaň za slučování JZD ve větší celky. V roce 1963 mělo dojít ke sloučení čtyř JZD, mezi nimi i Budyně, členská schůze však toto sloučení nepodpořila. Došlo k němu až v roce1972.
