Obecní znak
Základní informace
Kraj:Vysočina
Okres:Jihlava
Správní obvod:Telč
GPS souřadnice:49.183238N, 15.454273E
Nadmořská výška:514 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1335 (682 let)
Katastrální výměra:2 049 ha
Počet obyvatel:5 405
PSČ:588 56
Adresa URL:www.telc.eu
Facebook:www.facebook.com

Památky a zajímavosti Telč

Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou a v neposlední řadě i to, že i nová výstavba 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.

Telč nabízí návštěvníkům na velmi malém prostoru živé setkání se všemi stavebními slohy minulého tisíciletí. Je možné vystoupit na pozdně románskou věž sv. Ducha, obdivovat gotické kostely sv. Jakuba a Panny Marie, navštívit několik prohlídkových tras v renesančním zámku a především se projít po náměstí obklopeném malebnými štíty historických měšťanských domů s podloubím.


Státní zámek Telč

Když roku 1339 získali Telč páni z Hradce, stál zde již hrad neznáme podoby zmíněný v životopise Karla IV. Konce 14. století postavil Jindřich z Hradce nevelký poměrně pravidelný hrad čtvercového půdorysu. V pozdní gotice byl hrad přestavěn a rozšířen, hlavní období jeho slávy přinesla až renesance.

Od roku 1550 probíhala rozsáhlá téměř třicet let trvající renesanční přestavba, která z dosud poměrně nevelkého hradu učinila reprezentativní rezidenci jednoho z nejbohatších a nejmocnějších velmožů své doby. Na stavbě rozsáhlého areálu se podíleli přední stavitelé renesančních Čech, jmenujme alespoň Baltassara Maggiho. Po vymření pánů z Hradce se v držení Telče vystřídali Slavatové z Chlumu, Liechtenstei-Kastelkornové a nakonec Podstatsky-Liechtenstein, kterým bylo panství roku 1945 zabaveno.

Do dnešních dní se celý areál dochoval v téměř nezměněné podobě jako jedna z nejvýraznějších památek renesančního slohu mimo jeho kolébku v Itálii, po zásluze byl proto zařazen do seznamů světového dědictví UNESCO.

Největší pozoruhodností telčského zámku jsou renesanční sály s nádhernými dřevěnými kazetovými stropy. V Divadelním sále tvoří strop kazety s malovanými maskarony (dokončena 1556). Na stropě Rytířského sálu (1570) jsou zobrazeny Heraklovy činy (připisuje se Raimundu Paulovi). V Modrém sále, dokončeném v roce 1561, můžeme vidět alegorii čtyř živlů, personifikovaných římskými bohy. Strop proslulého Zlatého sálu tvoří 30 osmibokých kazet s působivými figurálními dřevořezbami (1561).

Vzácnou uměleckou památkou je štuková výzdoba kaple Všech svatých (1580) s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny obklopeným dekorativní kovanou mříží.

V prostorách zámku se nachází pobočka Muzea Vysočiny, k jehož pozoruhodným exponátům patří rozměrný model města z roku 1890, pohyblivý betlém, bohaté sbírky nejen národopisné, ale historické a archeologické.


Náměstí vroubené malebnými domy se štíty a podloubími odpovídá svým rozsahem přibližně stavu při založení města. V polovině 15. století bylo k většině původně gotických domů představěno podloubí a celá průčelí se štíty. Arkády, fasády a štíty byly utvářeny individuálně, některá průčelí však byla v dalších stoletích přestavována, takže renesanční charakter si zachovala pouze část z nich. Většina fasád a štítů nese znaky baroka, některé i slohů pozdějších.

Za zvláštní povšimnutí stojí zejména tyto budovy a měšťanské domy (v pořadí od zámku kolem náměstí):

čp. 2 – budova bývalé jezuitské koleje

čp. 3Jezuitské gymnázium

čp. 10 – radnice

čp. 15 – nárožní měšťanský dům s arkýřem

čp. 32 - dům vystupující do náměstí má pozdně barokní fasádu

čp. 39 - mohutný renesanční dům s barokním průčelím

čp. 47 - dům s převýšenou kulisou domu, původně měšťanský pivovar

čp. 48 – dům barokně přestavěný v 18. století

čp. 54 a 55 – renesanční domy mající fasádu s psaníčkovitým sgrafitem

čp. 57 – renesanční dům s barokním průčelím

čp. 59 – nejtypičtější barokní průčelí z druhé čtvrtiny 18. století, na fasádě vystupuje tepaný kříž

čp. 61 – dům, jehož sgrafita byla objevena až v roce 1953 při restaurování domu

čp. 62 – v domě je zachována část kamenného vjezdu do původní kovárny

čp. 71 – původní panské sýpky z roku 1576


Městská galerie Hasičský dům

Jedna z nejstarších fotografií telčského náměstí pořízená po polovině 19. století zachycuje v místech současného domu č. 122 gotickou bránu s renesančním štítem, která uzavírala vstup do dnešní ulice „U Masných krámů", jichž bylo podle údajů 26 ve dvou řadách po 13 a v nichž mistři cechu řeznického sekali a prodávali maso - a to osobně - neboť tak nesměli činit nikde jinde v Telči než právě zde. Začátkem 60. let se vše změnilo a řezníci mohli svobodně sekat maso doma.

Opuštěné masné krámy dalo, tehdy ještě německé zastupitelstvo v roce 1870 zbourat a na jejich místě postavilo „hasičskou zbrojnici" pro nově založený dobrovolný sbor hasičů. Budova vypadala právě tak jako dnes, kdy se vrátila k původní podobě - donedávna ji pamatujeme se dvěma vjezdy po přestavbě z roku 1944, kterou si vynutila moderní motorová technika.

Na místě dnešní galerie stávala goticky sklenutá brána s renesančním štítem ze 17. století, kterou se vcházelo do masných krámů. Požár v roce 1871 byl impulzem pro založení hasičského sboru, zbourání masných krámů a vystavění hasičské zbrojnice. Hasičský dům je nejmladší budovou na telčském náměstí.

Malá romantická stavba byla v roce 1944 přizpůsobena nové technice vybouráním dvou mohutných vjezdů, které zcela změnily charakter architektury budovy až do její rekonstrukce v roce 2004. Projekt návratu do původní podoby z roku 1971 vypracoval Ak. Arch. Doc. Václav Girsa. Na dřevěnou podlahu galerie byla použita stará prkna dovezená z hradu Kost v západních Čechách. Litinové závěsné a osvětlovací zařízení připomíná technické konstrukce druhé poloviny 19. století a v duchu této doby je i vývěsní štít galerie.

Výstavní program galerie se snaží být důstojným doplňkem architektonických památek v historickém centru města. Městská galerie pořádá ročně pět přibližně dvouměsíčních autorských výstav a dbá na pečlivý výběr vystavujících autorů i děl.


Farní kostel sv. Jakuba s mohutnou, 60 m vysokou věží byl postaven už ve 14. století. Záhy však vyhořel (spolu s celou západní polovinou náměstí) a byl znovudobudován jako dvoulodní pozdně gotická stavba v polovině 15. století. O 200 let později, po příchodu jezuitů, byl obklopen účelovými přístavbami na severní (Černá kaple), hlavně pak na jižní straně (sakristie a oratoř). S výjimkou kaple byly přístavby odbourány při regotizaci kostela v roce 1892.

Křížová chodba, kterou můžeme vejít do chrámu ze severní strany, byla přistavěna roku 1737 nákladem měšťana Ondřeje Hanusíka. Na jejím konci jsou umístěny pamětní desky obětem 2. světové války z roku 1994 (autoři: V. Šerák, B. Chalupníček, R. Folprechtová). V jejich blízkosti, už v předsíni kostela, je pro Telč typický památník, neboť pamětní desky padlým v 1. světové válce byly vyrobeny a zdobeny ve zdejší Lidové malírně začátkem dvacátých let.

V interiéru kostela a pozoruhodnou klenbou spočívající na 3 pilířích, které rozdělují dvoulodí, je pseudogotický oltář z roku 1879 (arch. Mocker) a na kůru vestavěném do lodi roku 1638 jsou původní barokní varhany z roku 1725 (V. Pantoček z Dačic).
Hlavním vchodem z jižní strany vyjdeme na Kyptovo náměstí.

Ke kostelu náleží 60 m vysoká věž, na kterou vede 40 kamenných a 105 dřevěných schodů. Z vyhlídkového ochozu se ukáže město a okolí ve své neopakovatelné kráse. V minulosti byla obydlena hlásným. Ve věži se dochovaly dva zvony: Jakub z roku 1602 a Marie z roku 1550.


Protilehlá budova čp. 74 je jíž zmíněný konvikt sv. Andělů. Dům má složitý vývoj. Původně zde probíhala hradební zeď otevřená gotickou bránou, která je dosud zachovaná v suterénu objektu. K ní byla v 16. století přistavěná panská sladovna. Ta byla po příchodu Jezuitů do Telče kolem roku 1668 přestavěna na konvikt sv. Andělů, školu chrámového zpěvu a hudby, vzniklou z fundace hraběnky Františky Slavatové. Po roce 1775 byl objekt opět částečně přestavěn a upraven pro obytné účely panských úředníků. V současné době, po citlivé obnově budovy, včetně zahrady konviktu, je sídlem Vzdělávacího a konferenčního centra Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.


Původně jezuitský kostel Jména Ježíš, založený hraběnkou Františkou Slavatovou, dokončený roku 1667, byl postaven ve střízlivém barokním slohu s prostornou lodí a bohatou štukovou výzdobou, je nezvykle orientovaný do náměstí boční fasádou, která nese prvky renesančního slohu.

Vnitřní výzdoba kostela je barokní. Kostel má 6 bočních oltářů různé umělecké a historické hodnoty. Před oltářem sv. Josefa byla pohřbena zakladatelka kostela hraběnka Slavatová a před oltářem Bolestné Panny Marie její manžel Jáchym Oldřich Slavata. Nad oltáři visí obrazy sv. Aloise a sv. Františka Xaverského a menší obraz zvaný Salvátor z dílny Karla Škréty. Oltáře jsou ozdobeny cennými řezbami. V kostele je 5 barokních zpovědnic. Varhany jsou z roku 1903 a postavila je firma Tuček z Kutné Hory. Do kostelního inventáře patří, mimo jiné, velké monstrance barokního provedení. Její dolní část je ozdobena tepanými hlavami andělů a drahokamy. V inventáři je i několik kalichů značné umělecké a historické ceny. Z doby postavení kostela se zachovalo deset brokátových ornátů a dva dalmatiky, které nechala pořídit zakladatelka kostela. Jsou na nich vyšity slavatovské erby. Pod kostelem se nachází rozsáhlá krypta, dříve sloužící jako hrobka. Byli v ní pohřbeni členové Tovaryšstva Ježíšova z místní koleje, zakladatelé a dobrodinci kostela. V roce 1810 byla otevřena a pozůstatky zemřelých byly uloženy na hřbitově u sv. Anny.


Kostel sv. Ducha byl postaven na místě původního románského kostela těsně přiléhajícího k věži. První písemně doložená zmínka o tomto kostele pochází z roku 1487. V letech 1655–1691 došlo k několika požárům krovu. Roku 1784 byl kostel zrušen a přeměněn na skladiště, roku 1836 pak vyhořel. Na konci 19. století byl zadaptován pro městské divadlo (v apsidě bylo jeviště, okna zčásti zazděna, v lodi hlediště, včetně balkonů a galerie).

V hlavní ose klenby apsidy se zachovaly zbytky polychromie - znak pánů z Hradce (pětilistá růže) a monogram M.
Mezi žebry klenby jsou fresky čtyř evangelistů. V apsidě i lodi se nacházejí původní okna s rozmanitým provedením kružeb. Roku 1922 byl kostel sv. Ducha odkoupen Českobratrskou církví evangelickou a roku 1923 slavnostně otevřen a znovu využit k bohoslužbám.


Pozdně románská věž sv. Ducha je nejstarší dochovanou stavební památkou v Telči. Slohově ji lze zařadit do 1. poloviny 13. století. Na její vznik existuje mezi kronikáři a historiky několik názorů. Kronikář Bílek se domnívá, že templáři kolem roku 1258 obehnali město hradbami a blízko nich u Horní brány postavili strážnou věž. Naproti tomu kronikář Prokop píše, že již ve 12. století byl v Telči starý hrad, u něhož byla postavena kolem roku 1200 obývací a strážná věž. Profesoři Beringer a Janoušek soudí, že vnitřní město bylo založeno v 2. polovině 13. století za Přemysla Otakara II. Současně bylo město opevněno a blízko hradeb u Horní brány byla postavena strážná věž. Podle profesora Fromka Johanité postavili před rokem 1200 strážnou věž s přilehlými románskými hradbami a branou.

Její hranolové těleso je vybudováno z poměrně velkých, pečlivě opracovaných kvádrů. Přízemí věže je na východní straně přístupné portálem s kamenným ostěním. Nad ním pak, ve výši prvního patra, se prostor věže otvíral od lodi kostela sv. Ducha dnes zazděným obloukem panské tribuny. Naproti němu je umístěn pravoúhlý vstupní otvor, nyní jediný přístup do pater věže a je dosažitelný po vnějších dřevěných schodech.

Věž je přístupná po vnějších dřevěných schodech, je vysoká 49 m a nahoru vede 97 schodů, je zde umístěna expozice obrazů Jana Křena. Z věže je pěkný pohled na centrum města a okolí.


Po břehu Staroměstského rybníka cestou zvanou Na Dlážkách, lemovanou řadou barokních soch, se dostanete ke kostelu Matky Boží na Starém Městě. Podle legendy byl kostel založen roku 1099. V kostele jsou původní barokní varhany a na věži kostela nejstarší telčský zvon z roku 1515. Na hřbitově jsou k vidění četné náhrobní kameny významných osobnost í16. století a kaple sv. Rocha z roku 1622 a pozdně gotická kazatelna.

Staroměstský kostel sloužil také jako kostel poutní, z té doby se zachovalo několik mariánských písní.


Kostel sv. Anny stojí na hřbitově, který se nachází východně od náměstí Zachariáše z Hradce. Hřbitov vznikl jako nové městské pohřebiště po uzavření hřbitova u kostela sv. Jakuba v roce 1672. V jeho středu nechalo město v letech 1695–1698 postavit za finančního přispění telčských jezuitů kostel. Jedná se o prostý jednolodní kostel s valenou klenbou a rovnou zdí kněžiště. Spolu s ním byla postavena i hřbitovní zeď. Před vchod na hřbitov byla u barokní brány umístěna socha klečícího sv. Donáta.


V malém parčíku na trojúhelníkovém Oldřichově náměstí stojí kaple Jména Panny Marie. Ta byla založena zdejším měšťanem Ondřejem Hanusíkem v roce 1719. V roce 1867 byla rozšířena péčí Josefa Tomáška v úhledný předměstský kostelík se zvonem z roku 1988.


Nejen pod většinou domů na náměstí Zachariáše z Hradce, ale také pod částí zámeckého areálu byste našli středověká sklepení. Jednotlivé, někde i dvouúrovňové sklepy, byly propojeny spletitými chodbami, jejichž zpřístupněná část je dlouhá 150 m.

Funguje zde koncepce multimediální expozice Telčského podzemí, která má za úkol nejenom poučit, ale i pobavit, a to pomocí vyspělých technologií. Celá expozice je zároveň pojata, jako živý projekt, na kterém se do budoucna mohou podílet nejen všichni obyvatelé Telče, ale i sami návštěvníci.


V romantické krajině pod hrází Staroměstského rybníka v Telči stojí parní mlýn. Nejstarší písemný doklad o mlýně v této lokalitě pochází z roku 1533. Mezi významná historická data patří letopočet 1807, kdy prostory mlýna začala využívat továrna na jemná sukna Jakuba Langa a v roce 1825 byl objekt upraven pro účely barvírny, přádelny a tkalcovny. Dalším významným letopočtem je rok 1863, kdy výrobní areál získala Amálie Podstská-Lichtenstein, která nechala budovy přestavět k původnímu účelu. Roku 1945 přešel provoz pod národní správu. Mlelo se zde do roku 1957, dále prostory sloužily jako skladiště. Od roku 1958, kdy se v části mlýnice propadla všechna patra, nebyl už areál dále využíván a chátral.

Dnešní podoba areálu představuje klasicistní výrobní objekt průmyslového období, kdy vodní pohon nahradil parní. Hlavním objektem areálu je mohutná čtyřpodlažní budova mlýnice. Kolmo na tento trakt navazuje třípodlažní křídlo obytné a správní. Komplex těchto dvou traktů je uspořádán do písmene L. Obě křídla jsou zakončena sedlovou střechou. Ztvárnění fasád je v současné době patrné již jen z hlavního průčelí směřujícího k příjezdové cestě. V části mlýnice jsou dochovány původní dřevěné konstrukce a fragmenty technologických zařízení. V prostoru, kde byly probořeny stropy, se nabízí výjimečný pohled na konstrukci krovu. Zbořen byl komín a trakt kotelny a strojovny. Tento trakt byl vestavěný do prostoru, který uzavírají křídla hlavní budovy.

K mlýnici přiléhá lednice - prostor pro umístění vodního kola. Její vzhled dokumentuje stav z 20. let 20. století, kdy byla upravena pro potřeby Francisovy turbíny. Zajímavým artefaktem je kamenný kvádr upravený jako ložisko, jediné svědectví po původním osmimetrovém vodním kole. Pozornost si zasluhují zrestaurované nýtované vantroky (koryto pro přívod vody na mlýnské kolo), které jsou umístěny na masivních pilířích z kamenných kvádrů a ústí do kašny pod krovem lednice.

Obecně prospěšná společnost Millenium regio coeli, která pečuje o tuto kulturní památku, se snaží o citlivý přístup k obnově. Nové využití má již hospodářská budova, kde je umístěno informační centrum a občerstvení. V areálu byly provedeny terénní úpravy a opraveny komunikace. Obnovena byla rovněž přepadová koryta ze Staroměstského rybníka, která jsou částečně vytesaná do rostlé skály. Úplnou novostavbou je nová strojovna.

Výjimečný přístup k rekonstrukci potvrzuje oprava parního stroje. Stroj byl vyroben Pražskou akciovou strojírnou, dříve Ruston a spol., v roce 1887. Jedná se o ležatý dvouválcový compaundní stroj s kondenzací. Od zboření strojovny ležel stroj v ruinách vystaven nepříznivým vlivům počasí. Ve šrotu skončily všechny drahé kovy, ložiska, maznice a dokonce i kuželový odstředivý regulátor otáček a písty parního stroje. V současné době končí první etapa opravy. Nejedná se jen o zakonzervování, ale o kompletní opravu a obnovu kotelny, aby mohl být stroj opět spuštěn. V letní turistické sezoně mohou návštěvníci již nyní nahlédnout do strojovny a sledovat práci restaurátorů, které vede strojník a restaurátor parních strojů Martin Holota (restaurátorská dílna Ekotechnického muzea, Praha) za spolupráce restaurátorů brněnské firmy Muzeum starých strojů.

V celém areálu se také obnovuje řádný vodní režim poměrně složitého systému náhonů nejen čištěním, ale většinou i opravou z kamene zděných břehů koryt nebo jejich přemostění.


Rozhledna Oslednice

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typizovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Rozhledna je 36 m vysoká železná věž, jejíž ochoz ve výšce 31, 2 m.


Hrad Roštejn

Pozdně gotický hrad, který se zvedá na skalnatém vrchu (677 m) v romantických lesích u vsi Doupě, byl vybudován pány z Hradce v první polovině 14. století. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek s rozlehlou oborou v blízkém okolí. Dalšími majiteli byli Slavatové z Košumberka, Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští-Lichtenštejni. Dnes je hrad v majetku Kraje Vysočina a spravuje ho Muzeum Vysočiny Jihlava.

Hlavní dominantou hradu je gotická sedmiboká věž s vyhlídkou, vysoká 45 m.

V expozici uvidíte pozdně renesanční fresky erbů v Erbovním sále, nástěnnou malbu koně a rostlin. Zajímavostí je sedmimetrový betlém vyrobený třešťskými betlémáři.

Specialitou hradu je každoroční pořádání nočních prohlídek v hlavní sezóně. Dále je památka hostitelem roztodivných kulturních programů – historických slavností, divadel, koncertů. Na hradě je možné se nechat oddat.

Tipy na výlet v obci Telč a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Telč

Počasí meteostanice Černíč

Vzdálenost meteostanice od obce Telč: 6 km

Poslední data: 24.8.2017 03:15

Umístění: 487 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Černíč

Teplota
4,5
°C
Zdánlivá teplota
2,4
°C
Rosný bod
3,0
°C
Vlhkost
90,5
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1015,5
hPa
Směr větru
S
Rychlost větru
0,6
m/s
Nárazový vítr
0,7
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Černíč

Dnes
14/28
°C
Zítra
16/29
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Telč se také nachází

Bezděkov

Bezděkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Bohuslavice

Bohuslavice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 137

/
Borovná

Borovná

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 74

/
Částkovice

Částkovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Černíč

Černíč

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 127

/
Červený Hrádek

Červený Hrádek

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 210

/
Dobrá Voda

Dobrá Voda

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Dolní Dvorce

Dolní Dvorce

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Dolní Vilímeč

Dolní Vilímeč

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 103

/
Doupě

Doupě

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 101

/
Dyjice

Dyjice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 139

/
Dyjička

Dyjička

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Hodice

Hodice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 737

/
Horní Myslová

Horní Myslová

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 91

/
Hostětice

Hostětice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 136

/
Hříšice

Hříšice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 326

/
Kostelní Myslová

Kostelní Myslová

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 56

/
Kostelní Vydří

Kostelní Vydří

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 169

/
Krahulčí

Krahulčí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 614

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 90

/
Lipová

Lipová

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Malý Pěčín

Malý Pěčín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Mrákotín

Mrákotín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 879

/
Mysletice

Mysletice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 118

/
Mysliboř

Mysliboř

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 210

/
Myslůvka

Myslůvka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Nepomuky

Nepomuky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Nevcehle

Nevcehle

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 231

/
Nová Říše

Nová Říše

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 816

/
Olšany

Olšany

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 78

/
Olší

Olší

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 64

/
Ořechov

Ořechov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 72

/
Panenská Rozsíčka

Panenská Rozsíčka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 156

/
Pavlov

Pavlov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 437

/
Poldovka

Poldovka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Praskolesy

Praskolesy

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (Z)

/ /
Radkov

Radkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 246

/
Řásná

Řásná

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 223

/
Řečice

Řečice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Řídelov

Řídelov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 89

/
Růžená

Růžená

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 351

/
Šach

Šach

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Sedlejov

Sedlejov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 283

/
Slaviboř

Slaviboř

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Strachoňovice

Strachoňovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 82

/
Stranná

Stranná

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Studnice

Studnice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Sumrakov

Sumrakov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Světlá

Světlá

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Telč-Podolí

Telč-Podolí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (JV)

/ /
Telč-Štěpnice

Telč-Štěpnice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (S)

/ /
Třeštice

Třeštice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 144

/
Urbanov

Urbanov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 132

/
Vanov

Vanov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 90

/
Vanůvek

Vanůvek

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 37

/
Vápovice

Vápovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 36

/
Velká Lhota

Velká Lhota

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Velký Pěčín

Velký Pěčín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Volevčice

Volevčice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (S)
Počet obyvatel: 66

/
Vystrčenovice

Vystrčenovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 115

/
Zadní Vydří

Zadní Vydří

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 48

/
Žatec

Žatec

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 118

/
Zvolenovice

Zvolenovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 86

UNESCO - Telč

UNESCO - Telč

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (S)

/
Zámek Telč

Zámek Telč

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (SZ)

/ /
Hrad Roštejn

Hrad Roštejn

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (S)

/ /
Rozhledna U Jakuba

Rozhledna U Jakuba

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 17 km (JZ)

/ /
Rozhledna Mařenka

Rozhledna Mařenka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 18 km (V)


Reklama
Víte že?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Název obce Telč se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Dnes má svátek Bartoloměj a ve správním obvodu obce Telč se toto jméno vyskytuje přibližně 1x?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Ke dni 1.1.2016 žilo v kraji Vysočina 509 475 obyvatel, z toho 252 964 mužů a 256 511 žen?

Nejvyšším bodem v kraji Vysočina je hora Javořice (837 m n.m.), Jihlavské vrchy, nejnižším bodem je hladina řeky Jihlava (239 m n.m.).

Rotunda sv. Václava ve Štěpkově

Rotunda sv. Václava ve Štěpkově je ve vzdušné vzdálenosti 18 km od obce Telč?

Rotunda sv. Václava – nemovitá kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek se nachází v obci Štěpkov, v jihozápadní části okresu Třebíč.

V roce 1848 pečoval o zámecký park v Telči zahradník, sběratel a cestovatel Benedikt Rozel, který během svých cest po střední Americe popsal několik nových druhů rostlin, zejména orchidejí.

Zajímavostí telčského zámku je kromě zapsání na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO také to, že nikdy ve své historii nebyl prodán. Ke změně majitele docházelo pouze prostřednictvím dědictví.

Jihlava

Nejbližší obec nad 10 000 obyvatel je Jihlava s 49 181 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 26 km?

Město Jihlava, nejstarší královské horní město českých zemí, leží na hranici mezi Čechami a Moravou, což dodnes připomínají čtyři hraniční kameny.

Vodní nádrž Landštejn

Vodní nádrž Landštejn je ve vzdušné vzdálenosti 23 km od obce Telč?

Vodní nádrž byla vybudována na Pstruhovci pod hradem Landštejn, podle kterého získala svůj název, v letech 1971–1973. Hlavní účel vodního díla je zdroj pitné vody. Ta se zde odebírá ve dvou výškových úrovních podle aktuální kvality.

Ke dni 1.1.2016 měl kraj Vysočina rozlohu 6 795,6 km2 a hustota osídlení činila 75 obyvatel na 1 km2?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území kraje Vysočina evidováno: 2 CHKO, 3 národní přírodní památky, 7 národních přírodních rezervací, 115 přírodních památek a 72 přírodních rezervací?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Telč snížil o 174?

Událost

Balóny nad Telčí 2017

Od 24. do 27. srpna 2017 se setkají příznivci balónového létání v Telči

Centrum léčivých rostlin Brno

Centrum léčivých rostlin Brno je ve vzdušné vzdálenosti 81 km od obce Telč?

Centrum léčivých rostlin, které se nachází na jižním svahu Kraví hory, vedle plaveckého bazénu, je speciální botanickou zahradou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Telč jsou: Novák (152x), Nováková (126x), Dvořáková (97x), Dvořák (91x), Svobodová (82x), Svoboda (67x), Krejčí (62x), Chalupová (61x), Veselý (58x), Novotný (57x), Nosek (55x), Veselá (54x), Novotná (52x), Šimková (51x), Pokorná (50x)?

ZOO Jihlava

ZOO Jihlava je ve vzdušné vzdálenosti 26 km od obce Telč?

ZOO Jihlava se nachází zhruba 10 minut chůze od centra města v malebném údolí řeky Jihlávky. Je rozdělená do pěti kontinentů, které tak můžete navštívit během jediného dne. K vidění je zde téměř 200 druhů exotických zvířat, včetně řady druhů v přírodě ohrožených vyhubením.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Hrad Roštejn

Hrad Roštejn je ve vzdušné vzdálenosti 8 km od obce Telč?

Dobře dochovaný odlehlý pozdně gotický hrad s dominantní sedmibokou věží najdeme na zalesněném skalnatém vrchu v krajině Javořických vrchů nedaleko Telče.

Ke dni 1.1.2016 bylo v kraji Vysočina 704 obcí, z toho se statutem města 34?

Nejčastější jména ve správním obvodu Telč jsou: Marie (718x), Jan (422x), Jiří (415x), Jana (371x), Petr (321x), Josef (304x), František (297x), Pavel (280x), Jaroslav (251x), Martin (229x), Zdeněk (228x), Tomáš (198x), Karel (187x), Miroslav (181x), Hana (181x)?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Reklama