Památky a zajímavosti Radenín
Dominantu obce tvoří radenínský zámek (v dnešní době dětský domov). Celý areál zámku i hospodářství býval ohrazen, dochovala se část hradeb ze 14. století a zbytky novějších hradeb s východní bránou, severní brána byla v roce 1966 zbořena. Zámek je dvoukřídlá dvoupatrová budova, která spolu s dalšími budovami a ohradními zdmi obklopuje nádvoří. Hlavní křídlo členěno pilastry a polosloupy, v ostatních částech je přízemí bosováno. Ve 2.patře je lunetová římsa, zahradní fasáda vyvrcholena čtyřbokou věží. V přízemí jsou valené klenby s výsečemi. Severně od zámku stávaly hospodářské budovy, z nichž se zachovaly pouze stáje.
Nádvoří zámku je rozděleno na dvě části. Dolní části dominuje čtvercová kašna s kovanou klecí (s vytesaným letopočtem 1867) a v rohu rostoucí lípa malolistá. Horní část nádvoří se dočkala malé novodobé zahradní úpravy sestávající ze dvou převážně travnatých teras se štěrkovými pěšinami, trvalkovými záhony a dvěma dominantními jírovci.
Kostel sv. Markéty je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, s věží (se sakristií) po severní straně, s barokní osmibokou kaplí sv. Barbory po jižní straně a s předsíňkou po severní straně lodi. Presbytář je podepřen odstupněnými opěrnými pilíři, okna jsou s půlkruhovými záklenky a hlubokými špaletami, obdobné okno je v podvěží. Presbytář je zaklenut křížovou hřebínkovou klenbou s kápěmi v závěru, v podvěžní sakristii je hmotná valená klenba. Kostelní věž je 31 m vysoká a stojí na severní straně kostela. Vrch věže tvoří šindelem krytá kopule, na ní stojí šestiboká lucerna s bání. Ve spodní části je sakristie, s jedním malým okénkem na východ. Na věž se vystupovalo po dřevěných, stříškou krytých schodech, vedoucí ze hřbitova (zbořeno 1990).
Hrabě Ferdinanda Magnus Ignác Arnošt Antonín des Fours nechal postavit barokní osmibokou kapli sv. Barbory z r.1732 s kopulí, v níž jsou malby podobného typu jako v kostele svatého Mikuláše v Praze. V kopuli jsou čtyři okna, ve zdech tři, z toho okno za oltářem je zpola zazděné. Stěny kaple jsou členěny zdvojenými koryntskými pilastry, v kapli je hmotný půlkruhový triumfální oblouk, loď je plochostropá, s kruchtou podklenutou třemi poli křížové hřebínkové klenby, předsíňka je zaklenuta křížově. Fresky představují čtyři poslední věci člověka a podobenství o deseti pannách.
Proti kostelu se nachází barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a rodinná hrobka hrabat Baillet de Latour . Zbudovala se v roce 1740. Sochy byly přeneseny v roce 1870 od kostela. Na levé straně je kamenná socha Sv. Františka de Paula z roku 1717 a na pravé straně sv. Jan Nepomucký z roku 1727. U kaple stojí dvě mohutné lípy velkolisté.
V Raděníně je také k vidění židovský hřbitov, domy ve stylu selského baroka a špýchar.
