Památky a zajímavosti Libějovice
ZÁMEK
Starý zámek jest malebná, zajímavá renesanční stavba, která svou architekturou spadá do poloviny XVI. století, kdy Libějovice koupili Rožmberkové. Její těžké formy se nápadně liší od soudobých vlašských výtvorů. Do zámku se vjíždělo trojitou branou, která je dosud goticky sklenutá a má otvory pro kladky padacího mostu. Vedle ní je zazděná branka pro pěší. V průjezdě byly ve zděných výklencích kamenné lavice, na nichž poddaní pokorně čekávali, až se zadní vrata otevřela. U prostředních vrat je vidět čepy, v nichž se otáčely oboje dveře. Na dvoře ve východním křídle je pavlač s arkádami, jejichž oblouky mají různou světlost. Jsou neseny malými, hrubými čtverhrannými pilířky. V západním křídle nese dřevěné přístřeší nad pavlačí jen trámový sloupec.
Jižní a východní trakt i s branou je dvoupatrový, severní se západním jednopatrový. Severozápadní nároží těchto traktů vystupuje jako mohutný arkýř, jenž měl sloužiti k obraně přiléhajících stran. Končí malebným a velmi zajímavým štítem, jehož střed je vytvořen - podobně jako na masných krámech v Čes. Budějovicích - z jednoho plného a dvou polovičních oblouků, na opačné strany vybíhajících, a z nárožních věžiček, obloukovitě krenelovaných. Jak se dá soudit z půdorysu, byl podobný obranný výstupek i na rohu jihovýchodním. Ten však byl zrušen r. 1715, když se zde zřizovaly obytné pokoje.
Průčelí nad branou a čelní strana východního traktu jsou zdobeny pěknými renesančními štíty a vyzděnými vázami. Zdá se, že zámek stavěl nebo později upravoval domácí mistr, který se od přistěhovalých Vlachů zaučoval renesanci. V zámku bývala kaple s obrazem P. Marie, Ježíška a sv. Josefa. Ze staré věžovité tvrze není dnes ani památky. Hrad, v nějž byla tvrz přestavěna, je velmi chudý na architektonické okrasy. Na severní a západní straně zachovaly se ještě stopy bývalého příkopu.
Jméno této staré zámecké stavby v Libějovicích velmi proslavil rod rožmberský, který byl jejím vlastníkem přes půl století. (...) V letech 1715 - 1718 dal hrabě Karel Kajetán Buquoy Starý zámek opraviti. Zřídil v něm 5 nových pokojů a odevzdal jej úplně k používání svému úřednictvi. Ve výklenku nad vjezdem byl na jeho památku vymalován znak hraběte a jeho manželky Filipiny Palffy.
Zámek je dnes v soukromém vlastnictví a veřejnosti je nepřístupný.
NOVÝ ZÁMEK, obklopený svěží zelení parku, je mohutná podlouhlá budova, postavená ve slohu pozdního empiru. Štíty spočívají na pilastrech s jonickými hlavicemi. Délka budovy je 63 m a šířka 27 m. Středem celé budovy vede dlouhá chodba, po jejichž obou stranách jsou byty a representační místnosti. Střecha je dvojsedlová se žlabem uprostřed. Středem budovy po její šířce jde průjezd. Na severní straně začíná pěkným atriem, v němž je nyní postavena poslední památka empirového zařízení, empirová kamna. Na severní a jižní straně vystupuje z budovy balkon, nesený sloupy. Půdorys zámku tvoří velké tiskací E.
Později za Schwarzenberků byl Nový zámek opraven a zvětšen v letech 1816 až 1817 o druhé poschodí.
V přízemním pokoji byla zbudována kaple s malou knížecí oratoří. Byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. Oltářní obraz sv. Rodiny byl sem dán ze štýrského Authalu. Mimo něj byl zde obraz ukřižovaného Krista, kopie dle. P. P. Rubense, dále obraz sv. Rodiny dle Q. Reniho, obraz P. Marie od Vanderwerffa, na dřevě malovaný, a italská umělecká práce obraz sv. Rodiny. Všechny tyto obrazy, mimo obraz Ukřižovaného, byly v r. 1924 odvezeny na zámek Hlubokou. Též bohatý nábytek, sbírka zbraní, umělecké originály, vázy, příbory a jiné cenné věci byly tam odstěhovány.
Zámek je dnes veřejnosti nepřístupný.
V severní části obce najdeme památkově chráněnou boží muku. Stojí na přibližně čtvercovém podstavci, sloupek je čtverhranný a nad římsičkou se otvírají dvě niky, jedna na sever a druhá na jih. Krytá sedlovou stříškou. Na severní části je ve štuku namalován jednoduchý křížek.
