Historie obce Staré Hamry
Vznik obce Staré Hamry, též Hamry a Hamrovice, lze položit někdy mezi léty 1636 - 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha. V roce 1638 zde nechal hrabě Oppersdorf postavit jeden železný hamr, poháněný vodou, což vlastně byly první železárny na panství frýdeckém. Do nich se dodávala ruda, která se těžila v nedalekých Malenovicích. Když později vznikly nové hamry v Bašce, říkalo se předešlým hamrům staré. Tak vznikl název Staré Hamry, který přešel pak i na dědinu, která se vyrubáváním lesů a stavěním nových chalup rozšiřovala směrem do tzv. zadních hor.
V obci se vytěžilo ročně asi 150 kbelíků železné rudy. Původní hamr zanikl někdy na konci 17. století. Původní Staré Hamry se však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího pramene na Bílém Kříži (tzv. Černá Ostravice) až po dnešní Novou Ves. Přirozený tok řeky Ostravice je po několik staletí hranicí mezi Moravou a Slezskem. Až 1. července 1951 došlo k novém správnímu rozdělení. Byly utvořeny území obcí Ostravice, Staré Hamry. Rovněž byla vytvořena obec Bílá.
Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku 1948 v držení olomouckého arcibiskupství, a proto v minulosti procházela i poněkud odlišným vývojem než strana slezská. Největší rozkvět obce lze zaznamenat někdy ke konci minulého a v 1. polovině tohoto století, kdy tato obec byla vyhledávanou a známou rekreační oblastí. V tomto směru lze snad vzpomenout především básníka Petra Bezruče, který zde našel svůj druhý domov a jehož báseň Maryčka Magdonová, věnovaná tomuto kraji, se stala vlastně nejznámější a stěžejní básní jeho básnického díla.
Řeka Ostravice, na které byla postavena vodní nádrž Ostravice, tvořila až do r. 1928 oficiální hranici mezi Moravou a Slezskem.
