Historie obce Kozárovice
Ves Kozárovice vznikla pravděpodobně již v době okolo počátků 9. století. O nejstarším období její existence však nejsou žádné zprávy. Její název vznikl podle lidového výkladu od koz pasoucích se na březině.
Po roce 1150 povolal kníže Vladislav II. do Čech několik bratří Řádu maltézských rytířů a daroval jim místo k založení kostela v Praze a další statky. Mezi nimi byla i část Kozárovic patřící k panství varvažovskému. Část vsi pak zůstala v držení řádu jako součást varvažovského panství nepřetržitě celých 700 let až do roku 1847.
Další část Kozárovic patřila pražskému biskupství. Správním střediskem řady vesnic se pak stalo biskupské město Příbram. Ve druhé polovině 14. století tak ve vsi vedle sebe existovaly dvě části s rozdílnou vrchností, maltézskou a arcibiskupskou. Mimoto se zde nacházelo i několik poddaných, kteří byli spravováni ze Zvíkova. Ti byli od 16. století připojeni k bližšímu Orlíku.
V první polovině 19. století vznikaly počátky kozárovického kamenictví.
Skutečně významným se pro Kozárovice stala výstavba rakovnicko-protivínské železnice v letech 1873-1875 a zřízení železničního nádraží v nedalekých Mirovicích. Toto přineslo usnadnění dopravy a tedy i zvýšení odbytu místní kvalitní žuly. Díky tomu se tak mohlo skutečně rozvinout kozárovické kamenictví. Tehdy započalo hloubkové těžení žulového materiálu a první otevírání skutečných lomů. Rozmach kamenictví pak trval až do roku 1900, kdy v lomech pracovalo na 200 lidí. Přitom největší lom byl otevřen v roce 1887.
