Obecní znak
Základní informace
Kraj:Karlovarský
Okres:Cheb
Správní obvod:Mariánské Lázně
GPS souřadnice:50.010581N, 12.624737E
Nadmořská výška:637 m n. m.
První pís. zmínka:rok 972 (1045 let)
Katastrální výměra:3 257 ha
Počet obyvatel:1 432
PSČ:354 91
Adresa URL:www.laznekynzvart.cz

Části obce Lázně Kynžvart: Lazy

Okolí a příroda Lázně Kynžvart

V širokém údolí, kde se k sobě přibližují poslední výběžky Karlovarské vysočiny a Českého lesa, leží na jižních svazích Slavkovského lesa Lázně Kynžvart. Slavkovský (dříve Císařský) les je spolu s Tepelskými vrchy součástí Karlovarské vysočiny.

Horniny Českého lesa patří k nejstarším částem evropské pevniny. Český les je budován tak jako Šumava z předvarisských vrás z doby nejstarších prvohor před více než miliardou let. Hlavní horninou je tu rula a místy i svor, který tvoří při státní hranici význačný hřeben Dyleně (939 m), zvedající se několik kilometrů jihozápadně od Lázní Kynžvartu. Výskyt obecného granátu na svazích Dyleně svědčí o tom, že přeměna původní horniny na svor byla provázena velmi silným horotvorným tlakem. Oblast Českého lesa má některá zajímavá místa, v nichž se zachoval původní ráz porostů starého pohraničního hvozdu. Dvě z nich byla v okolí Kynžvartu vyhlášena roku 1950 státními rezervacemi ochrany přírody: bučina u Žďáru a rašeliniště s pralesem olší u Chodovské Huti.

Třetihorní vrásnění způsobilo horotvorný tlak, který vytvořil četné zlomy, pronikající do velkých hloubek. Došlo k sopečné činnosti v Českém středohoří, v Doupovských horách i v našem kraji v oblasti Tepelských vrchů a v okolí Chebu. Dnes již sice sopečná činnost dávno ustala, zlomové linie však existují dále a projevují se nejvýše slabými zemětřesnými jevy. Právě těmto zlomovým liniím vděčí západočeské minerální prameny za svůj vznik. Jde většinou o tzv. vody juvenilní, které tryskají z hloubky pod tlakem vlastních plynných látek. Voda Lázní Kynžvartu je chladná a železitá kyselka s velkým obsahem kysličníku uhličitého, dosti závislá i na vodě srážkové, ovlivňující výši vodní hladiny ve vrchovištích nad Kynžvartem.

Třetihorní zlomová linie, která dala vzniknout kynžvartským minerálním pramenům, probíhá ve směru severozápad - jihovýchod a je zvaná podle svých koncových míst linií chebsko-stříbrskou. Touto zlomovou linií je nejdůrazněji omezen právě jižní svah Slavkovského lesa kolem Lázní Kynžvart, a to zejména mezi Mokřinami a Planou. Pukliny tohoto zlomu jsou vyplněny křemenem, který byl místy těžen i k účelům sklářským, např. na Bílém kameni u Lázní Kynžvartu. V oblasti Českého lesa tvoří tento křemen tzv. "český křemenný val", ze kterého je vytvořen i nápadný obrys Přimdy (849 m), uzavírající jižní obzor v pohledech z kopců nad Lázněmi Kynžvart.

Slavkovský les a Tepelské vrchy, které se podle nového názvosloví nazývají společně Karlovarskou vysočinou, se stýkají v Mariánských Lázních. Východní svah mariánskolázeňského údolí patří Tepelským vrchům se sopečnými vrcholy Podhory (846 m) a Vlčí hory (701 m), svah západní patří Slavkovskému lesu, jehož žulový podklad s nejvyššími vrcholy Kladské (978 m) a Lysiny (987 m) má zcela jiný ráz než převážně fyllitická náhorní plošina Tepelských vrchů. Nepropustný podklad masívní žuly Slavkovskéha lesa způsobil nadržení srážkových vod v jeho nejvyšší partii na severních svazích Kladské, kde vznikla významná rašeliniště. Ve své původní rozloze 264 ha byla již od r. 1931 chráněnou státní přírodní rezervací. V r. 1955 byla tato rezervace rozšířena na plochu 830 ha, protože jde o nesmírně citlivý bod vodního režimu - nejen jako pramenná oblast potočních přítoků Mže, Teplé a Ohře, nýbrž i jako důležitá oblast sytící vadózní minerální vody Mariánských Lázní a Kynžvartu. Nejvýše z nich je položeno rašeliniště na Lysině s překrásným porostem borovice blatky v klečovém vývoji, plošně nejrozsáhlejší je rašeliniště Tajga s převládají pyramidální formou téže borovice. Podrost rašelinišť vyniká vzácnými formami vrchovištní flóry, z nichž nejnápadnější je výskyt všech druhů rodu borůvky ( Vaccinium myrtillus, vitis idaea, oxycoccos, uliginosum), šichy černé (Empetrum nigrum), kyhanky (Andromeda polifolia) a rosičky (Drosera rotundifolia). Jakékoliv odvodňování této oblasti, přiléhající bezprostředně ke Kynžvartu, by znamenalo katastrofální zásah do vodního režimu celých západních Čech, protože nikde jinde není zde podobné zařízení přirozené vodní nádrže, jakou představují tato rašeliniště v okolí Kladské. Industrializovaný okraj podkrušnohorských hnědouhelných pánví a kamenouhelná pánev plzeňská se svými propustnými pískovci a suchými bory by zdaleka nestačily udržet úroveň podzemních vod na té výši, kterou jim dává právě extrémně vlhká půda rašelinišť Slavkovského lesa.

Pozoruhodný přírodní objekt Slavkovského lesa v blízkém okolí Lázní Kynžvartu je i hadcový pruh. Začíná severně od Mariánských Lázní a postupuje směrem severovýchodním. Mezi Prameny a Mnichovem dosahuje největší nadmořské výšky 880 m (Vlčí kámen). Hadec čili serpentin je hornina, složená vesměs z druhotných křemičitanů železa a hořčíku. Vznikla rozložením původních olivínů a pyroxenů v žilné vyvřelině. Vzhledem k chloritickému rázu většiny minerálů má tmavozelenou barvu, místy přerušovanou světlejšími pruhy vláknitého serpentinu. Latinský i český název zdůrazňují barevný dojem z této horniny, působící pestrosti jako hadí kůže. Zdejší hadec byl v minulosti zpracováván umělecky zvláště v Mnichově u Mariánských Lázní. Dodnes najdeme v Lázních Kynžvartu a v Mariánských Lázních v inventáři některých hotelů a lázeňských penziónů popelníčky, těžítka a jiné ozdobné předměty z hadce. Také část jímky Křížového pramene v Mariánských Lázních je ozdobena hadcovými obklady stěn pod hlavni kupolí sloupového pavilónu.

Na nalezištích hadce v okolí Lázní Kynžvartu najdeme i některé vzácnější formy hadcových rostlin, např. rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinefolium) nebo sleziník hadcový (Asplenium serpentini). Tyto rostliny jsou pod státní ochranou. Na hadci počíná i dosti rozsáhlý areál vřesovce (Erica carnea), který je rozšířen i na fyllitickém podkladu malebných skal v údolí Teplé a hýří v květnových týdnech svým bohatým květenstvím červenofialově barvy. V ČSSR je znám společný výskyt této nádherné rostliny pouze ze Slavkovského lesa a z Vranovské Vsi u Znojma. Proto právem zasluhuje přísné ochrany.

Vzácnější formy živočichů najdeme v okolí Lázní Kynžvartu jen mezi zástupci nižších živočišných tříd. V rašelinových tůních žije např. vzácný červ Naidium luteum. Ve zdejších rozsáhlých lesích jsou dosti bohatě zastoupena některá kožešinová zvířata, např. kuna lesní. V dřívějších létech bývala na úbočí Dyleně nad Kynžvartem farma stříbrných lišek. V okolí Kladské a Pramenů žije početné stádo vysoké zvěře.

Z mineralogického bohatství Lázní Kynžvartu a jejich okolí nutno především jmenovat žulu, která tvoří podklad celého Slavkovského lesa. V oblouku mezi Žandovem, Milíkovem a Lázněmi Kynžvart je to hlavně žula hrubozrnná. U kynžvartského zámku vychází na povrch i jemnější žula porfyrická. Mezi Starou Vodou a Dolním Žandovem proniká na povrch křemen zmíněného již křemenného valu. U Lázní Kynžvartu je možno nalézt křemen mléčný, citrín a růženín. Nedaleko města, na cestě k Úbočí, je zatopená šachta, kde byl dříve těžen čistý křemen. Byl pak zpracováván ve sklárně u kynžvartského nádraží. (Tato bývalá sklárna pracuje nyní jako slévárna taveného čediče.) Poblíž Úbočí bychom nalezli i pěkné krystaly amfibolu a červeně zbarveného živce. Amfibolická břidlice se vyskytuje i ve svoru u dvora Lískovce za Lázněmi Kynžvart. V okolí kynžvartského zámku jsou dosti silná ložiska sfaleritu, galenitu a křemence s arzénovým kyzem. Ve slídnaté břidlici na Dyleni bychom nalezli titanit a ve svoru granáty, které však nemají hodnotu polodrahokamů. Mezi Dylení a Lázněmi Kynžvart se dříve těžil muskovit. Několik dělnických rodin v Lázních Kynžvartu se dokonce zabývalo v minulých letech loupáním slídy.

V křemitých čočkách svoru na Dyleni se řídce najde andalusit. Mezi Lázněmi Kynžvart a Starou Vodou se vyskytuje ametyst, fibrolit a hrubozrnný kusový triplit. V okolí lázní se občas podaří najít i žlutavé, pěkně vyvinuté krystalky vodnatého fosforečnanu hlinitého s obsahem vápníku a železa (kreuzbergit). Přírodní bohatství Lázní Kynžvartu doplňuje konečně již zmíněná rašelina, bohatá humínovými kyselinami a látkami, obsahujícími volný i vázaný kysličník uhličitý. Je proto výbornou surovinou pro přípravu léčivých koupelí. - I z tohoto stručného přehledu mineralogického bohatství kynžvartské oblasti vidíme, kolik významných a pozoruhodných nerostů najde nejen odborník, ale i milovník přírody na svých procházkách v okolí lázní.

Z půdních typů převládají v údolí Lázní Kynžvartu skeletové půdy horských poloh různých půdních typů od jemnozrnných až po štěrkovité a kamenité. V zemědělství převládá žito, brambory, oves a len. V kopcovitém terénu se opět rozšiřuje pastevectví a chov ovcí.

V dřívějších dobách se v okolí Lázní Kynžvartu vydatně těžila i rašelina. Podle Lerchova rozboru z r. 1899 je to hodnotná sirno-železnatá slatina.

Příroda v okolí Lázní Kynžvartu je krásná. Proto ji také lidé rádi a znovu vyhledávají. V lesních komplexech nad Lázněmi Kynžvart směrem k Sokolovu můžeme jít celé hodiny, aniž bychom potkali člověka. Můžeme tu nerušeně obdivovat jedinečné geologické a mineralogické výtvory přírody, či krásnou vrchovištní květenu, rašeliniště i daleký výhled do kraje.

Tipy na výlet v obci Lázně Kynžvart a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Lázně Kynžvart

Počasí meteostanice Tachov

Vzdálenost meteostanice od obce Lázně Kynžvart: 24 km

Poslední data: 29.6.2017 05:45

Umístění: 519 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Tachov

Teplota
14,6
°C
Zdánlivá teplota
14,5
°C
Rosný bod
13,0
°C
Vlhkost
89,9
%
Denní srážky
0,3
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
994,4
hPa
Směr větru
Z
Rychlost větru
1,4
m/s
Nárazový vítr
1,8
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Tachov

Dnes
11/16
°C
Zítra
10/20
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Lázně Kynžvart se také nachází

Dolní Žandov

Dolní Žandov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 1 207

/
Drmoul

Drmoul

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 987

/
Hamrníky

Hamrníky

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Horní Žandov

Horní Žandov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Kladská

Kladská

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Klimentov

Klimentov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Krásné

Krásné

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Lazy

Lazy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Malá Hleďsebe

Malá Hleďsebe

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Malá Šitboř

Malá Šitboř

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 12 503

/
Milíkov

Milíkov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 275

/
Mokřina

Mokřina

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Podlesí

Podlesí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Prameny

Prameny

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 111

/
Rájov

Rájov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Salajna

Salajna

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Sekerské Chalupy

Sekerské Chalupy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Sítiny

Sítiny

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Stará Voda

Stará Voda

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 472

/
Tachovská Huť

Tachovská Huť

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Těšov

Těšov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Tři Sekery

Tři Sekery

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 927

/
Úbočí

Úbočí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Úšovice

Úšovice

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Valy

Valy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 459

/
Velká Hleďsebe

Velká Hleďsebe

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 2 205

/
Velká Šitboř

Velká Šitboř

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Vysoká

Vysoká

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Zádub

Zádub

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Zádub-Závišín

Zádub-Závišín

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 330

/
Závišín

Závišín

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (JV)


Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Karlovarském kraji 132 obcí , z toho se statutem města 38?

Vodní nádrž Jesenice

Vodní nádrž Jesenice je ve vzdušné vzdálenosti 14 km od obce Lázně Kynžvart?

Údolní nádrž Jesenice vybudovaná v letech 1958–1961 cca 7 km jihovýchodně od Chebu na řece Odravě slouží pro účely průmyslu, rekreaci, sportovní rybolov a také jako ochrana před povodněmi. Její zemní sypaná nádrž je vysoká 22 m a délka v koruně činí 792 m.

Dřevěná kaple u Lub

Dřevěná kaple u Lub je ve vzdušné vzdálenosti 30 km od obce Lázně Kynžvart?

Dřevěná kaple vznikla na počátku 20. století, jako památník obětem 1. světové války.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Mariánské Lázně jsou: Nováková (108x), Novák (84x), Černý (64x), Černá (62x), Dvořák (61x), Procházka (56x), Novotná (55x), Procházková (48x), Svobodová (42x), Křížová (42x), Kříž (42x), Dvořáková (42x), Novotný (41x), Němcová (33x), Růžička (32x)?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Dnes má svátek Pavel a ve správním obvodu obce Mariánské Lázně se toto jméno vyskytuje přibližně 395x?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Lázně Kynžvart snížil o 36?

Skanzen Jivjany

Skanzen Jivjany je ve vzdušné vzdálenosti 49 km od obce Lázně Kynžvart?

Keltský skanzen v Jivjanech je zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné. Ještě není zcela dokončen, ale průběžně se na něm usilovně pracuje.

Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou je ve vzdušné vzdálenosti 17 km od obce Lázně Kynžvart?

Hrad a zámek Bečov nad Teplou se nachází nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary, na pravém břehu řeky Teplá uprostřed romantické krajiny Slavkovského lesa. Jedná se o výjimečný historický areál s gotickým hradem, renesančním palácem a barokním zámkem.

UNESCO - Praha

UNESCO - Praha je ve vzdušné vzdálenosti 128 km od obce Lázně Kynžvart?

Praha – historické centrum bylo na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992.

Plzeň

Nejbližší obec nad 50 000 obyvatel je Plzeň s 158 347 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 62 km?

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. V počtu obyvatel je čtvrtým největším městem v České republice (po Praze, Brnu a Ostravě) a druhým největším městem v Čechách (po Praze).

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Karlovarského kraje evidováno: 1 CHKO, 7 národních přírodních památek, 5 národních přírodních rezervací, 34 přírodních památek a 30 přírodních rezervací?

Název obce Lázně Kynžvart se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Karlovarském kraji 297 828 obyvatel, z toho 147 125 mužů a 150 703 žen?

Ke dni 1.1.2016 měl Karlovarský kraj rozlohu 3 314,3 km2 a hustota osídlení činila 90 obyvatel na 1 km2?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvyšším bodem v Karlovarském kraji je Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Ohře (320 m n.m.).

Nejčastější jména ve správním obvodu Mariánské Lázně jsou: Jan (692x), Jana (658x), Jiří (637x), Petr (621x), Marie (610x), Josef (548x), Miroslav (419x), Jaroslav (396x), Pavel (395x), Anna (385x), Václav (370x), Martin (360x), Eva (335x), Karel (332x), Tomáš (307x)?

Reklama