Památky a zajímavosti Lázně Kynžvart
Dominantou města je nově zrekonstruovaný renesanční zámek Kynžvart s rozlehlým zámeckým parkem. V roce 1976 se místní zámek v katastrofickém stavu uzavíral. Znovuotevření trvalo více než čtvrt století. Dne 22.3.2002 odměnila organizace Europa-Nostra restaurování zámku Kynžvart cenou za ochranu kulturního dědictví.
Zámek Kynžvart dal postavit v roce 1690 hrabě Filip Emerich Metternich. Klasicistní metternichovský znak září na štítě zámku i dnes. Nejslavnějším mužem rodu byl Clemens Wenzel Lothar (Rothar) Metternich, rakouský státní kancléř. V Kynžvartu měl velký vliv na rozvoj lázní, zámku i zámeckého parku. A také jedné z nejzajímavějších sbírek kuriozit. Poslední chebský kat Karl Huss šel do "důchodu" v roce 1827. Svoji unikátní sbírku – jen mince byly oceněny na 7501 zlatých a 49 3/4 krejcarů konvenční měny - věnoval zámeckému muzeu. Metternichův význam byl dost velký, aby vzbudil zájem o sbírku ve Vídni, Londýně i Petrohradě. Nejedna korunovaná hlava spojila návštěvu lázní s návštěvou zámku. Přijel rakouský císař Ferdinand V., haitská královna či bankéř Nathan Rotschild. Ve sbírce nechyběly osobní věci královny Antoinetty ani lorda Byrona, partitura Wagnerova Tannhäusera, vykopávky z Pompejí, sádrový odlitek ruky Alexandra Dumase či 3500 let stará egyptská mumie. Současně kolem zámku vznikl z rozsáhlé zahrady park. Dvorní schönbrunnský zahradník Bíba vybral vhodné dřeviny. Tři staletí staré duby působí krásně, stejně jako letitá lípa. Přibyly krajinotvorné objekty. Pstruží potok využil k založení rybníčku s ostrůvkem. Nad potokem se tyčí Májová hora s cestičkami, skalisky a kaplí a v severozápadním cípu parku na Antonínském vrchu obelisk k poctě císaře Františka I. a Ferdinanda V. K osobitému vybavení parku patří výrobky metternichových železáren: fontána na nádvoří, ozdobná mříž dvora, socha Diany, lavičky a zábradlí.
Centrum města Lázně Kynžvart tvoří náměstí, kterému vévodí ze severní strany historická budova radnice a z jižní strany kostel sv. Markéty. V něm je zachován náhrobní kámen Jana Šebestána Zedwitze z roku 1582. Na něm gotickým písmem, značně poškozeným je napsán den, hodina a rok úmrtí hradního pána, hraběte Jana Šebestána Zedwitze.
Na velkém nebo-li zvonu "Markéty", který byl ulit z materiálu zvonů, které byly při velkém požáru v roce 1865 roztaveny, se nachází obraz svaté Markéty a nápis "DEO JUBILO HOMINES VOCO A: PISTORIUS IN EGER 1869", a také verš: "IN DER HÖHE JÜNGST ZERFLOSSEN HAT FROMMER SINN MICH NEU GEGOSSE".
Zhruba 1 km po žluté turistické cestě od Lázní Kynžvart dává i dnes tušit svoji rozlohu, podle rozsáhlých fragmentů zdí, pomalu zanikající zřícenina hradu. Pevnost se dělí na předhradí a horní hrad, které od sebe odděluje asi 20 m široký příkop. Horní hrad leží asi o 15 m výš než ostatní části hradu. V rozvalinách horního hradu je ještě zřetelně viditelná vstupní část, obrácená k předhradí.
Dominantou města Lázně Kynžvart je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí.
