Historie obce Mikulov
Dějiny tohoto významného pohraničního města začali psát v době Velkomoravské říše první Slované. Již v 11. století zde stával zeměpanský hrad, v jehož podhradí na významné středověké obchodní stezce město postupně vyrostlo. Střed města obepínaly kamenné hradby, jejichž pozůstatky se dochovaly v jádru města dodnes.
První písemná zmínka v listině nesporně pravé pochází z roku 1249, kdy markrabí, pozdější král Přemysl Otakar II., udělil hrad a město lénem dolnorakouskému šlechtici Jindřichu z Lichtenštejna. Tento šlechtický rod město držel asi tři sta let. Od roku 1575 jsou osudy Mikulova a celého panství spjaty s rodem Ditrichštejnů. Dominanta Mikulova, barokní zámek, byl za nejslavnějších dob v první třetině 17. století sídlem olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna a Mikulov byl tehdy faktickým hlavním městem Moravy. Významnou kapitolu mikulovské historie napsali Židé. Židovské město, doložené od 14. století, patřilo ve středověku k nejvýznamnějším na Moravě, neboť zde bylo sídlo zemského rabína. O velikosti a síle zdejší obce vypovídá rozsáhlý hřbitov a významné památky, které dnes popisuje naučná stezka v bývalé židovské čtvrti. Druhou významnou a svým postavením a způsobem života odlišnou komunitou byli novokřtěnci, kteří sem přišli v roce 1526 z území dnešního Švýcarska. Zdatní a zkušení habáni zaujímali mimořádné postavení v ekonomické struktuře s nemalým přínosem hospodářskému a společenskému vývoji jižní Moravy. Známá je habánská keramika, byli proslulí lazebníci, ale také vinaři. Z města i okolí museli odejít v roce 1622.
Mikulov byl také důležitým centrem vzdělávání. Nejstarší škola zřejmě existovala při faře a kostele sv. Václava. K rozmachu školství však došlo až v roce 1631 po příchodu piaristů, kteří zde založili gymnázium. Postupně z něj vznikl ústav, v jehož zdech získávaly vědomosti takové osobnosti, jako byl Jan Evangelista Purkyně, jeden z nejpřednějších českých vědců doby národního obrození, nebo první prezident Rakouské republiky a dolnodunajovický rodák Karel Renner. Funkci rakouského prezidenta vykonával v letech 1957 - 1965 mikulovský rodák Adolf Schäffer. Na mikulovském Náměstí se v domě č. 25 narodil jazzový hudebník evropského významu Karel Krautgartner.
