Historie obce Polešovice
Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu osídlení katastru obce Polešovice již v pravěku. Z mladší doby bronzové pochází nález 800 zlomků různých bronzových předmětů tvořící původní poklad - nástroje, šperky, srpy, sekerky, náramky, jehlice, zlomky mečů, dýk, kopí a oštěpů.
Od 7. století jsou známé silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století.
První písemná zmínka o Polešovicích pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciánskému klášteru na Velehradě. K dalšímu hospodářskému rozvoji obce napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595, s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního. Z té doby také pochází pečeť a znak.
Známé a úspěšné polešovické vinohradnictví sahá až do dávné minulosti. Nejstarší název doložené polešovické vinice byla Mniška z roku 1454, což dokládá, že šlo o vinohrad klášterní. Zrušení cisterciánského kláštera v 18. století příznivě ovlivnilo místní vinařství. Poddaným byly vinohrady pronajaty a pro uskladnění lahodného moku budovali polešovičtí útulné vinné sklepy. V roce 1922 byla v obci zřízena Státní révová školka. Do devadesátých let byla pod názvem Oseva součástí šlechtitelské základny v republice. Pochází z ní odrůdy ušlechtilé révy, jako například Muškát moravský, Olšava nebo Amos.
