Historie obce Bořetice
Poprvé se připomínají roku 1222, když je v Přítlucké listině jmenován jako svědek dědičný rychtář Vít "z Poraticz“. Moravské, resp. České obyvatelstvo se tu bez poněmčení udrželo dodnes. V roce 1361 se ves rozdělila na dva majetky, jeden díl patřil Kunštátům a druhý s tvrzí místním vladykům. Z roku 1335 pochází první zmínka o zdejším vinařství, když Vichna, vdova po Přibyslavovi z Bořetic, zdědila i vinohrady v Kraví hoře. Tyto nejstarší vinorodé tratě leží severně od obce na stráních obrácených na jih. Protože vinice od vsi oddělovaly vody jezera a rybníky, byly zde v Kravích horách, Dolních i Horních, vykopány sklepy. Ty sloužily obyvatelům i při nebezpečí ve válečných dobách. Další vinařské tratě nesou názvy Hora nad Louky, Hora Bočky, Hora Dlouhý, Novosádky, Túfarka aj. V roce 1545 přišli do vsi novokřtěnci (Túfaři, Habáni) a přinesli nové poznatky o zemědělství, o vinařství i chovu dobytka. Na konci 16. století, kdy byla ves opět sjednocena, ji vlastnila Bohunka ze Žerotína. Vlastní faru měly Bořetice již od roku 1595. V roce 1605 byla ves přepadena Bočkajovci, kteří vypálili společný dům novokřtěncům. Ti se zachránili útěkem a již se sem nikdy nevrátili. Stejně tak byla zničena i fara a kostel. V roce 1617 ves připadla k hodonínskému panství, ke statku Velké Pavlovice. Kostel byl obnoven s pomocí majitelů panství až roku 1680 a byl zasvěcen sv. Anně. Fara byla obnovena až roku 1879. Škola, v obci zřízená roku 1826, dostala vlastní budovu až roku 1882. V roce 1930 byla postavena druhá školní budova, protože stoupl počet dětí.
