Okolí a příroda Borová Lada
Borovoladsko je úsekem Šumavy mezi Vimperkem a Kvildou v povodí Vydřího potoka. Jsi v kraji lad. Tento přívlastek ke jménu obcí příjemně lahodí našemu sluchu. Naučný slovník ale upozorňuje na kraj chudý, s pozemky se skromnou vegetací a s množstvím vřesovišť. Původní německý název obcí s přídavky HEIDEN (což znamená vřesoviště) již tehdy vyjadřoval chudost tohoto území. Jsi v kraji, kde stoleté solitérní modříny v tak velkém počtu jinde na Šumavě nenajdeš. Stojíš-li na Pláních v nadmořské výšce nad tisíc metrů a díváš se jižním směrem, otevře se ti pohled do kraje, kde okolní hory se rozestoupily, aby udělaly mezi sebou místo pro rozsáhlé údolí, které se zužuje až za Borovými Ladami horami : Vyhlídkou (Boubský vrch-1068m), Homolí (Špičákem-1044m), Poledním vrchem-1052, Poleckým vrchem-1120m a Žlíbským vrchem (Radova Hora-1133m). Mohutnost krásy tohoto kraje je ještě zdůrazněna posledním horským horizontem Třístoličného pohoří s nejvyšší šumavskou horou na české straně-Plechým 1378m.
Je to kraj „Lad" s poetickými názvy Borová, Hrabická, Pravětínská, Černá, Svinná, Švajglova. Jako na dlani máš před sebou dlouhé a značně široké vrchovištní údolí, vyplněné slatěmi, které se staly jednou z dominant tohoto území.
Kdysi tyto slatě nesly honosný název Malá a Velká Knížecí slať (Kleine und Grose Konigsfilz) se svým jezírkem uprostřed. Málokdo si uvědomuje, že v těchto slatích se zastavil čas. Je to území po celá staletí neměnné, stabilní se svým živočišným a rostlinným biotopem. Středem celého údolí se jako stuha vine s četnými meandry Vydří potok (Thierbach), který se na konci tohoto údolního kotle vlévá do Teplé Vltavy (Černý potok) a Malé Vltavy (Vltavský potok). Na soutoku tří říček se rozkládá obec Borová Lada.
