Historie obce Habrovany
Ves byla v letech 1341-83 jako součást panství Krupka v majetku těmy II. Z Koldic. Leží na Radejčínském potoce a byla vsí dělenou, kdy část v roce 1512 patřila k panství Teplice. Král Vladislav roku 1512 potvrdil držbu teplického panství Janovi a Bernartovi z Valdštejna. V roce 1537 prodal Adam Lev z Rožmitálu majetek Šimonovi Třeštíkovi z Hyršova, tento potom postoupil celé panství Volfu z Vřesovic a na Teplicích. Od roku 1542 potom část děleného majetku patřila k statku Malhostice. Od r. 1586 náležela první část Habrovan k Dobkovicím, které byly ve vlastnictví Kašpara staršího Belvice z Nostic, který pak svoji část prodal společně se Suchou v roce 1610 Janovi Mikulášovi z Hochhauzu, který je spojil s panstvím Hliňany. Druhá část patřila v r. 1592 Bedřichovi z Bílé, jemuž patřily Řehlovice (byl však popraven v roce 1621 v Praze a jeho část koupil v r. 1622 Mikuláš Hochhauzer z Hliňan). Někdy v této době zde vznikla i tvrz, která na konci 17. stol. Zanikla. V roce 1804 byl vrchnostenský dvůr rozdělen a vzniklo 14 nových statků. Po r. 1904 byl Pelikánův mlýn na křižovatce staré zemské silnice Hliňany-Žim převeden do správy vsi Stadice. Při mlýně stály tři domy, zvané "Ruská víska" (po bitvě v r. 1813 se zde usadili Rusové). Pod vsí stál Vančurův mlýn. V roce 1990 byla součástí obce Řehlovice a v r. 1992 získala svou samostatnost. Původně patřila ves pod farnost Žim, později pod Řehlovice.
