Historie obce Brno
V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku, na území Brna byla sídliště v době Velkomoravské říše. Kolem roku 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno (nejspíše z praslovanského „brn" - bláto, jíl). Od 11. století zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi. Od 13. století přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, svoji obec vytvářeli i Židé. Celé toto mezinárodní společenství pak svorně budovalo město Brno, původně rozdílné kultury se vzájemně mísily a obohacovaly. Tak se rodil zvláštní a trvalý jev - brněnský fenomén národnostní, rasové i náboženské tolerance, který přesáhl až do našeho století.
Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu roku 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami a se dvěma farními kostely - sv. Petra a sv. Jakuba - se o duchovní potřeby staralo několik klášterů. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby. Město bylo ve 14. století sídlem moravských markrabat a prožívalo svůj rozkvět. Díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak roku 1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů, která se stala právním vzorem mnoha měst. Od poloviny 14. století bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů, které se scházely střídavě v Brně a Olomouci.
Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a husité je dvakrát marně obléhali. V polovině 16. století se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Za třicetileté války se Brno jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédskými vojsky a tím umožnilo rakouské říši zformování nové armády a zastavení švédského tlaku. Město bylo za své zásluhy odměněno novými privilegii a stalo se nedobytnou barokní pevností. Roku 1742 je marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v roce 1777.
V 18. století došlo k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračoval i ve století následujícím. V Brně se soustředil textilní a strojírenský průmysl, rychle byly zavedeny nejnovější technologie, roku 1839 zde přijel první vlak. S rozvojem průmyslu rostla předměstí a Brno ztratilo charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení. Vedle kriminálních zločinců sem byli zavíráni i političtí odpůrci rakouské říše. Hradby města byly postupně po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami. Ve druhé polovině 19. století bylo k městu připojeno 32 okolních obcí, bylo zavedeno plynové osvětlení, pouliční dráha, vznikla gymnázia, reálky i vysoké školy. Na přelomu 19. a 20. století vrcholily ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě skončila až roku 1919.
Za první republiky bylo Brno jako hlavní město země Moravskoslezské druhým městem po Praze, jak velikostí, tak významem z hlediska průmyslu, obchodu, školství a kultury. Vznikla Masarykova univerzita (1919) a výstavou soudobé kultury bylo otevřeno brněnské výstaviště (1928), polohou i řešením jedno z nejkrásnějších v Evropě vůbec. Ze známých osobností v Brně působili zejména Leoš Janáček, Viktor Kaplan, Jiří Mahen a Bohuslav Fuchs.
Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody. Za nacistické okupace zahynulo na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v roce 1945. Následující období komunistické vlády přineslo městu hospodářskou i politickou stagnaci, jejíž důsledky se dodnes těžce překonávají.
S Brnem je vedle mnoha významných Čechů spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se a působili zde například Němci fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel nebo genetik Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Z umělců můžeme jmenovat - Růžena Jilemnická (1897 - 1947) spisovatelka, František Halas (1901 - 1949) básník, Hugo Haas (1901 - 1968) herec, Karel Höger (1909 - 1977) herec, Nataša Gollová (1912 - 1988) herečka, Bohumil Hrabal (1914 - 1997) spisovatel, Ivan Blatný (1919 - 1990) spisovatel, Vlasta Chramostová (* 1926) herečka, Milan Kundera (* 1929) spisovatel, Dagmar Veškrnová (* 1953) herečka a další.
Významní sportovci Brna jsou - Karel Abrahám - motocyklový závodník, Zdeněk Blatný - hokejista, Jaromír Blažek - fotbalista, Kamil Brabenec - hokejista, Petr Hubáček - hokejista, Robert Kántor - hokejista, David Kostelecký - sportovní střelec, Robert Kron - hokejista, Petr Mareš - hokejista, Jana Novotná - bývalá tenistka, vítězka Wimbledonu a další. Z ostatních osobností jmenujme - František Adámek - bankovním úředníkem a archeolog, Karel Bedřich Absolon - chirurg, Eugen von Böhm-Bawerk - ekonom, Israel Bruna - rabín, Kurt Gödel - matematik, Jan Graubner - arcibiskup olomoucký, Ludvík Krejčí - československý generál, Radko Martínek - politik, Radomír Malý - historik, novinář, politik a vysokoškolský pedagog, Vladimír Nedvěd - letec a generálporučík české armády, Georg Placzek - fyzik a další.
