Obecní znak
Základní informace
Kraj:Plzeňský
Okres:Klatovy
Správní obvod:Sušice
GPS souřadnice:49.207798N, 13.684101E
Nadmořská výška:352 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1381 (643 let)
Katastrální výměra:1 713 ha
Počet obyvatel:381
PSČ:342 01
Adresa URL:www.sobesice.cz

Části obce Soběšice: Damíč, Mačice

Historie obce Soběšice

Jméno Soběšice mělo ve středověkých písemnostech podobu Sobyezicz, Sobieticze, čili sídlo lidí patřících k Sobatovi, či Sobjetovi.

Soběšice byly odjakživa zemědělskou obcí. První zmínky o ní jsou proto jen strohé. Nejstarší záznamy se datují k roku 1381 - od něj se pak odvozuje letopočet založení obce.

Podle úředních zápisů z let 1380 až 1394 držel zdejší dvůr a poddané Karel z Zietossowa (asi z Jetišova), který zemřel a majetek měl připadnout králi, jestliže nikdo neprokáže nárok na dědictví. Po provolání odúmrtě v Sušici 26. března 1381 se přihlásil k majetku Heřman z Radkovic, který dvůr (in Sobyezicz) koupil. Svědek Racek ze Žihobec před místosudím Otíkem z Chrastu dosvědčil, že je to pravda, že ho Heřman drží již rok.

Obec však zcela jistě vznikla mnohem dříve. Podle soudních akt pražské biskupské konsistoře jsou roku 1378 ve sporu o ustanovení faráře v Bukovníku jmenováni jako svědci Bohuslav a Vojtěch ze Soběšic. Není uvedeno zda jsou odtud rodem, nebo se tak psali podle majetkové držby, či dokonce pouze podle bydliště coby poddaní. Jisté ale je, že obec již existovala, byla pojmem sídla a majetku. Rok založení tudíž sahá hluboko pod 1381, nezachovaly se však bohužel žádné písemnosti o zdejších obyvatelích a skutečný letopočet založení není čím určit a doložit.

Soběšice byly od středověku vsí majetkově smíšenou, půda i poddaní nepatřili jednomu feudálovi, nýbrž náleželi pod několikero panství. Výpis z Berní ruly z roku 1654 uvádí soupis půdy a soběšických poddaných. V té době je vlastnili Johanité strakoničtí, vedeni velmistrem Rudolfem hrabětem Coloredem, dále Johanité z Čimic, náleželi i k panství Žichovickému, v držbě Alžběty z Kolowrat a nakonec i ke statku Bílenickému, patřícímu rytíři Zdeňku Ježovskému z Lub. xxxx

Obec byla rozdělena na selské dvory (sedláci), zahradníky a domkáře. Postupem let přibývaly malé usedlosti, jejich majitelé vypomáhali na selských gruntech. V zápisech obecních kronik byli zemědělci uvádění jako rustikální (starousedlí), kteří měli za povinnost robotovat na panských polích - tak zvaném dominikálním majetku. Jako panský dvůr hraběte Lamberka ze Žichovic je kronikami uváděno číslo popisné 1 a bývalý ovčín.

Soběšice měly také obecní pozemky a pastviny ve výměře 403 ha a 93 ary. Dlouhá léta se o tyto pozemky vedly spory, jak zaznamenala kronika, působily mnohé nevole mezi obyvatelstvem.
Spory se táhly téměř půl století. První pokusy o rozdělení obecních pozemků se objevily v roce 1854, ale pro nesoulad názorů se s dělením obecních drah (pastvišť) začalo až v roce 1864 za rychtáře Pelešky (po chalupě Průšky). O účast na parcelování byla požádána Královská komora pro země české v Praze a jejím výnosem ze dne 4. 12. 1872 bylo povoleno pozemky rozdělit mezi zájemce za úhrnný obnos 20 tisíc zlatých, během 20 let je splatit a úroky použít k propěchu ostatních občanů. Ani přes výnos královské komory nebyl spor v obci ukončen a obyvatelé žádali vyslání zemské komise. K samotnému soudu o dělení došlo až v letech 1889-1892. Někteří občané, kteří se zastupitelstvu postavili na odpor byli dokonce obžalováni a u soudu v Písku uznání vinnými. Josef Petřík byl odsouzen na 6 neděl vězení, František Bernad na 3 neděle, Josef Uhlík (Kursík) na 3 neděle, Václav Šandara na 3 neděle, Matěj Žejdl na 8 dní. V roce 1894 se mělo přikročit ke konečnému rozdělení, ale Soběšičtí opět nesouhlasili. A tak na drahách pásli sedláci i domkáři a nikdo jim nebránil.

Při sčítáni lidí v roce 1910 měly Soběšice 990 obyvatel. Což bylo historické maximum, od té doby se počet lidí trvale žijících v obci snižuje. Živili se hlavně zemědělstvím. Pěstovali žito, ječmen, vikev, pelušku, čočku a hrách. Z okopanin brambory, zelí, tuřín (jako potravinu i krmivo), pěstoval se i len. Počátkem minulého století se zde i zpracovával a tkalo se z něj sukno. Posledním tkalcem ve vsi byl starý Vojtínek (Bernad).

Obec vlastnila i 75 ha a 92 m2 lesů, nejlépe se dařilo smrku, borovici a modřínu. Stromy byly vysázeny i podél silnice vedoucí přes náves. Staletá lípa stála na panském dvoře (čp. 1) před stodolou a byla poražena v roce 1906.

Při sčítání dobytka v roce 1925 bylo v obci 37 koní, 526 kusů hovězího dobytka, 119 ovcí, 66 koz, 186 prasat, 131 králíků, 1485 slepic, 79 kohoutů, 239 husí a 4 krůty. Skutečná čísla byla pravděpodobně vyšší, neboť lidé se při sčítání obávali daní či poplatků a uváděli nižší počty. Včelstev se odhadovalo na 50 úlů. Z řemeslníků zde bylo nejvíce zedníků, truhlářů a kolářů. V roce 1926 jsou uváděni 2 kováři, 3 obchody, 3 obuvníci, 2 krejčí, 1 řezník a 2 tkalci. Dále 4 hostince, 1 filiálka konzumu, 3 mlýny, 2 pily, 1 obchod s vejci a 2 hokyně. Po domácku se vyráběly nejšle čili dřeváky, nůše, košíky, kosišťata, hrábě, ošatky na chleba. Na Parýzku se vyrábělo cementové zboží, u silnice za novou školou stávávala cihelna.

Zedníci a stavební dělníci dělali u různých firem zejména v Plzni. Pěšky chodívali v neděli odpoledne do Žichovic na vlak a pěšky se po týdnu vraceli. Ženy, které zůstaly doma s dětmi, musely hospodařit na polích. V zimě chodily do lesů party drvařů na práci, kterou nazývali panskou robotou, neboť místo platu dostávali chvojí, vršky stromů a pařezy. Ženy domkářů a nemajetných jezdily do řepných krajů na pletí a okopávání cukrovky. Za sezónu si vydělaly 500 Kčs i více. Na podzim se jezdilo i s dětmi do okolí Žatce na česání chmele. Za Rakouska chodili Soběšičtí na chmel údajně i do Bavorska a to pěšky.

Dnes lesnatý vrch Hořice stojící uprostřed obce býval holý (fotografie v rubrice Fotky z archivů). Jako první se přičinil o jeho osázení stromy učitel Šafařík a v této snaze pak pokračovaly i další generace. Někteří občané zjistili, že vápenec z Hořice lze pálením zpracovat na vápno a postavili na severním okraji kopce lom a provizorní pec. Vápno bylo údajně velmi kvalitní. Hlavním organizátorem těchto pokusů byl občan Řehoř. Kvůli nedostatku financí, nedokonalosti pece i nepochopení některých podílníků, nakonec s pálením přestali. V souvislosti s těžbou vápence se objevily i zprávy o úmyslu vybudovat odbočku železnice do Soběšic a těžit vápenec průmyslově. Z plánů naštěstí sešlo.

Až neuvěřitelně zní dneska fakt, že v obci byly tři hudební kapely a ob číslo v chalupě muzikant. Posledním kapelníkem ve vsi byl Karel Kroupa, který měl díky své proslulé kapele přezdívku soběšický Kmoch. Mnoho občanů, které neuživilo zemědělství, odjíždělo za prací k cirkusům do cizích zemí.

Zastupitelé v první polovině 20. století se příliš nepřičinili o rozvoj vesnice. Panovala mezi nimi určitá sobeckost a zášť. Mimo postavení nové školní budovy v roce 1911, nezaznamenala obec výrazné zvelebení, ačkoli měla poměrně velké příjmy z obecních lesů. Vždy když byl podán někým návrh na vybudování něčeho nového, našel se jiný radní, který protestoval, aby snížil prestiž konkurenta a zachoval si svoji. Například připojení Soběšic na elektrickou síť bylo navrženo již v roce 1937, slavnostní rozsvícení obce se však konalo až v roce 1949. Podle zápisů obcecního zastupitelstva podobným způsobem skončily i návrhy na zavedení vodovodu, který měl zmírnit nouzi o vodu, kterou obec trpěla, návrh na kanalizaci a další.

Popisovat historické události obce v posledních 50 letech je obtížné, protože publikace z roku 1981, z níž vycházím, je pochopitelně ovlivněna dobou svého vzniku a hodnotí toto období nekriticky. Na druhou stranu ale myslím, že by bylo nehistorické posuzovat minulé události opačně jednostranným pohledem bez vnímání dobových souvislostí. Období tak zvaného reálného socialismu bylo bezpochyby dobou nesvobody a páchání křivd, na venkově zejména při kolektivizaci, pro soběšické občany bylo přesto časem zlepšení životních podmínek. A protože není smyslem těchto stránek politicky hodnotit to, co se stalo, omezím se na suché zachycení faktů.

Koncem 40. let začala fungovat provozovna občana Benady na zpracování lesních plodin. Byl to první náznak průmyslové výroby v Soběšicích. Později se stala součástí potravinářského podniku Mykoprodukta. Dnes již nefunguje.

V roce 1952 založil přípravný výbor (jeho předsedou byl Jan Harant, místopředsedou František Blatský) s 10 přihláškami Jednotné zemědělské družstvo. Hospodařit začalo jen na 52 hektarech (v té době bylo v obci 760 ha půdy). Prvním předsedou JZD se stal Josef Dryje. V roce 1957 vstupují do družstva další, značná část obyvatel však stále hospodaří soukromě. V roce 1960 se JZD Soběšice sloučilo s JZD Damíč, v roce 1962 s JZD Bukovník a v roce 1963 s JZD Mačice. Mimo družstvo v tu dobu hospodařilo 42 soukromých zemědělců soběšických, damíčských 11. V roce 1972 byl politickým a ekonomickým tlakem státu donucen vstoupit do družstva zbytek soukromníků, celkem s 220 hektary půdy. Po listopadu 1989 se JZD Stráž Soběšice transformovalo na Obchodní družstvo Soběšice.

V roce 1973 bylo postaveno na místě zbouraného hostince U Motlů kulturní zařízení se sálem a restaurací. V roce 1974 byl vybudován obecní vodovod.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Soběšice

Počasí meteostanice Novosedly

Vzdálenost meteostanice od obce Soběšice: 10 km

Poslední data: 21.4.2024 22:50

Umístění: 428 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Novosedly

Teplota
1,2
°C
Zdánlivá teplota
-1,4
°C
Rosný bod
-4,0
°C
Vlhkost
67,7
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1017,5
hPa
Směr větru
SV
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Novosedly

Dnes
-1/6
°C
Zítra
-2/6
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Soběšice se také nachází

Albrechtice

Albrechtice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Benešova Hora

Benešova Hora

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Bešetín

Bešetín

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Bílenice

Bílenice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Bukovník

Bukovník

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (SZ)
Počet obyvatel: 64

/
Čepice

Čepice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Čestice

Čestice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 891

/
Chmelná

Chmelná

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Chvalšovice

Chvalšovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Čímice

Čímice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 162

/
Damětice

Damětice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Damíč

Damíč

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Dobrš

Dobrš

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Domoraz

Domoraz

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 54

/
Drážov

Drážov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 227

/
Dražovice

Dražovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 158

/
Dřešín

Dřešín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 322

/
Dřešínek

Dřešínek

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Frymburk

Frymburk

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 112

/
Hejná

Hejná

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 152

/
Hodějov

Hodějov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Hořejšice

Hořejšice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Hoslovice

Hoslovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 172

/
Humpolec

Humpolec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Javorník

Javorník

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Jetišov

Jetišov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Kadešice

Kadešice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Kalenice

Kalenice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 83

/
Karlovce

Karlovce

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Kejnice

Kejnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 102

/
Kladruby

Kladruby

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 135

/
Kraselov

Kraselov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 227

/
Krejnice

Krejnice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 77

/
Kváskovice

Kváskovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/ / /
Mačice

Mačice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (S)

/
Makarov

Makarov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Maleč

Maleč

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Milčice

Milčice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Milčice

Milčice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Milíkov

Milíkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Miřetice

Miřetice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Mladíkov

Mladíkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Mladotice

Mladotice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Nahořánky

Nahořánky

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Němčice

Němčice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 106

/
Nezamyslice

Nezamyslice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 203

/
Nezdice na Šumavě

Nezdice na Šumavě

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 342

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 93

/
Ohrazenice

Ohrazenice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Ostružno

Ostružno

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Podmokly

Podmokly

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 145

/
Pohorsko

Pohorsko

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Přečín

Přečín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Rabí

Rabí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 474

/
Radešov

Radešov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Řetenice

Řetenice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Rohanov

Rohanov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Rok

Rok

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Rozsedly

Rozsedly

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Šimanov

Šimanov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Škrobočov

Škrobočov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Škůdra

Škůdra

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Štěchovice

Štěchovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 196

/
Strašice

Strašice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 175

/
Strašín

Strašín

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 319

/
Střídka

Střídka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Tažovice

Tažovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Tažovická Lhota

Tažovická Lhota

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Úbislav

Úbislav

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Vacov

Vacov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 1 431

/
Veřechov

Veřechov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Věštín

Věštín

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Víska

Víska

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Vlkonice

Vlkonice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Vojnice

Vojnice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Volenice

Volenice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 553

/
Vrbice

Vrbice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 62

/
Zahorčice

Zahorčice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 53

/
Zálesí

Zálesí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Záluží

Záluží

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Ždánov

Ždánov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Žichovice

Žichovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 616

/
Žihobce

Žihobce

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 572

/
Žlíbek

Žlíbek

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Zuklín

Zuklín

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Zvotoky

Zvotoky

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 62

/ / /
Rozhledna Na Sedle

Rozhledna Na Sedle

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/ / /
Hrad Kašperk

Hrad Kašperk

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/ /
Rozhledna Kbíl

Rozhledna Kbíl

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 12 km (V)

/ / / / /
Rozhledna Svatobor

Rozhledna Svatobor

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 15 km (Z)

/ /
Hrad Strakonice

Hrad Strakonice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 17 km (V)

/ / /
Zámek Vimperk

Zámek Vimperk

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 18 km (J)

/

Reklama
Víte že?

Název obce Soběšice se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 3x?

Název obce Soběšice v jednotlivých krajích: Jihočeský: 1x, Plzeňský: 1x, Jihomoravský: 1x.

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Zámek Horažďovice

Zámek Horažďovice je ve vzdušné vzdálenosti 13 km od obce Soběšice?

Zámek Horažďovice se nachází v severozápadním cípu historického centra Horažďovic v okrese Klatovy. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Záchranná stanice živočichů Makov

Záchranná stanice živočichů Makov je ve vzdušné vzdálenosti 35 km od obce Soběšice?

Záchranná stanice živočichů Makov se nachází asi 7 km od města Písku. Stanice je umístěna v areálu hájenky Makov.

Ke dni 26.3.2021 žilo v Plzeňském kraji 581 436 obyvatel, z toho 288 879 mužů a 292 557 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Soběšice snížil o 6?

Vodní nádrž Husinec

Vodní nádrž Husinec je ve vzdušné vzdálenosti 29 km od obce Soběšice?

Vodní nádrž Husinec na řece Blanici byla vybudována v letech 1934–1939 jako ochrana proti povodním. V letech 1950–1954 byla pod hrází postavena malá hydroelektrárna. Po hrázi dlouhé téměř 200 m a 34 m vysoké vede silniční vozovka.

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Dřevěná kaple sv. Huberta na Boubínu

Dřevěná kaple sv. Huberta na Boubínu je ve vzdušné vzdálenosti 27 km od obce Soběšice?

Dřevěná kaple sv. Huberta stojí pod vrchem Boubín, nedaleko obce Kubova Huť. Na místě dnešní dřevěné kaple sv. Huberta byla postavena stejnojmenná kaple již v roce 1905

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Plzeň

Nejbližší obec nad 150 000 obyvatel je Plzeň s 153 649 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 63 km?

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. V počtu obyvatel je čtvrtým největším městem v České republice (po Praze, Brnu a Ostravě) a druhým největším městem v Čechách (po Praze).

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejvyšším bodem v Plzeňském kraji je Velká Mokrůvka (1 370 m n.m.), pohoří Šumavy, nejnižším bodem je údolí Berounky (250 m n.m.) v místě, kde řeka opouští území kraje?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Aquapark Horažďovice

Aquapark Horažďovice je ve vzdušné vzdálenosti 13 km od obce Soběšice?

Moderně vybavený krytý aquapark Horažďovice nabízí zdejším obyvatelům i turistům mnoho atrakcí a sportovních možností, v ceně vstupného.

Reklama