Památky a zajímavosti Vraný
Dominantu městyse tvoří barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele z 18. století stojící ve vyvýšené, zdaleka viditelné poloze na jeho západním okraji. Kostel je obklopen hřbitovem, zrušeným roku 1882, jehož ohradní zeď prokládá řada čtrnácti kaplí Křížové cesty ze druhé poloviny 18. století.
V sousedství sakrální stavby stojí barokní zámek, který byl zbudován náhradou za starší tvrz v letech 1764 až 1769 jako rezidence metropolitní kapituly. V současnosti je dobře udržován a využit jako ústav sociální péče. Zámek obklopuje ohrazený park, založený roku 1860 tehdejším ředitelem kapitulního velkostatku Františkem Jaroslavem Čechem, otcem spisovatele Svatopluka Čecha. Básníkův pomník, osazený roku 1945, se nachází před zámkem.
Na náměstí se nalézá radnice ze 16. století, v níž sídlí úřad městyse.
Na průjezdní silnici při východním okraji městečka stojí Slánská neboli Dolejší brána. Jedná se o jedinou dochovanou ze dvojice někdejších symbolických městských bran, které si Vranští zřídili po povýšení na městys. Ke stavbě skutečného opevnění nikdy nedošlo.
Pomník stého výročí války proti Napoleonovi se nalézá v polích západně od obce, při silnici do Peruce. Zbudován byl roku 1913 v upomínku na přehlídku shromážděných spojeneckých vojsk, kterou z tohoto místa dne 17. srpna 1813 provedli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.
První světovou válku připomíná pomník v parčíku u školy z roku 1921 a památce padlým v 2. světové válce je věnován památník v parku pod kostelem z roku 1998.
Ve Vraném se narodil malíř Jaroslav Věšín, který byl malířem bulharského cara a jehož díla jsou vystavena v galeriích po celém světě.
V místě žil básník Svatopluk Čech, který pobyt ve Vraném popisuje jako nejšťastnější dobu svého života.
