Historie obce Brnířov
První dochovaná zmínka o vsi pochází z roku 1508, a to v souvislosti s prodejem hradu Rýzmberk, který vznikl k ochraně zemské hranice. První písemná zmínka o samotné obci Brnířov se datuje k roku 1543. V loňském roce jsme oslavili výročí 500 let. Na počest této události byl na návsi osazen pamětní kámen. V nejstarších dobách byla nejen temena hraničních hor, ale i jejich úpatí pokryta hustým, někde až neproniknutelným pralesem, jímž vedly jen úzké, těžko schůdné stesky. Tento pohraniční hvozd by královským majetkem. Král nechával na významných stezkách budovat zemské strážní hrady a osazoval je svými věrnými k ochraně zemské hranice.
Tak vznikl při Všerubské stezce i hrad Rýzmberk. Na rozsáhlém rýzmberském panství a v bezprostřední blízkosti hradu vznikla postupně nejen trhová osada Kdyně s farním kostelem (poprvé zmiňován v roce 1384) a hospodářským stavením, dodnes zvaným Zámeček, ale také další osady, ve kterých se usazovali lidé, živící se řemeslem a zemědělstvím.
Jméno obce dávají minulí kronikáři a historikové do souvislosti s nedalekým hradem. Výrobce zbroje „brnieř" měl pravděpodobně na zdejším potoce hamr a jeho pozemky bylo jeho „brnířovo".
Ostatně jen velmi málo místních názvů lze vysvětlit jinak než domněnkou či pověstí .
Obec vznikla postupně při potoce, který pramení pod Dobrou horou (640 m). První dochovaná zmínka o obci je z roku 1508 v souvislosti s prodejem hradu Rýzmberk. Berní rula (soupis odváděných daní) z let 1651 -55 uvádí v obci Brnířov 37 žijících občanů.(nepočítali se děti a čeleď), 7 sedláků, 5 chalupníků, 1 zahradník(domkář). V té době bylo okolí porostlé hlubokým tzv. Svatováclavským lesem. Obdělávané půdy bylo jen málo. Další záznam o obci je v prodejní smlouvě Rýzmberského panství paní Polixénou z Lobkovic „Lomikarka" (vdova po nechvalně proslulém Lomikarovi). Zde je uváděn počet domů 22.
Od roku 1919 byla v obci vedena kronika obce Brnířova, která podrobně popisuje život v obci do roku 1945. Válečná léta byla zpracována později.
Elektrifikace celého Brnířova se uskutečnila v roce 1922.
Kulturní život probíhal zejména v dobrovolných spolcích (Včelařský spolek - 1905, Sbor dobrovolných hasičů - 1902).
Za 2. světové války patřil Brnířov do protektorátu. Snaha o poněmčení příhraniční obce se protektorátním úřadům nezdařila. Nikdo z Brnířovských občanů nabídku na změnu příslušnosti nevyužil.
Odboj v obci prováděla komunistická buňka především jen roznosem letáků. Ale i tato činnost z obavy před represemi brzy skončila.
Osvobození americkou armádou uvítali všichni občané 4. května 1945.
Po roce 1989 se život opět změnil. K osamostatnění obce došlo v roce1990 na základě lidového referenda. Za předcházejících 12 let stačil starosta se zastupiteli obce plynofikovat obec, rekonstruovat kapličku, ze staré hasičárny vytvořit Hasičský klub, provést nákladnou opravu a vyčištění rybníka, zřídit dětské hřiště, z půdních prostor mateřské školky vytvořit důstojnou reprezentaci obce - Obecní úřad a zařídit mnoho dalších neméně důležitých věcí zpříjemňujících život Brnířováků.
O zábavu a kulturu se mimo své povinnosti stará v obci Sbor dobrovolných hasičů s Radou žen. Veselice na rybníce a oslava výročí hasičů nahradilo Setkání rodáků. Nezapomíná se ani na lidové tradice. Brnířovští turisté(neorganizovaní) pořádají již několik let Novoroční pochod na Štefle a prvomájový výlet po blízkém i vzdálenějším okolí.
