Historie obce Jívoví
První zmínka o Jívoví je z roku 1287, kdy Anežka, dcera majitele křižanovského panství, pana Bočka z Kunštátu, darovala polovinu Křižanova nově založenému Ždárskému klášteru, na jehož majetku se Jívoví po tomto roku připomíná. Z toho lze soudit, že obec byla založena proto, aby přinášela svým majitelům zisk na dosud neobdělávané půdě. Od založení do roku 1486 patřilo Jívoví Ždárskému klášteru s výjimkou let 1422 - 1436. Tehdy v husitské době zabral majetek Jan Křižanovský z rodu pánů z Lomnice. Roku 1486 odkoupil Vratislav z Pernštejna Horní město Křižanov a Jívoví. Jeho dědicem byl Vilém z Pernštejna. Jako katolík proslul dobrým vztahem k hnutí Českých bratří. Za jeho panování se mohli usadit v Křižanově a zámecká kaple byla původně bratrským sborem. Pan Vilém zrušil roku 1500 poddaným v Jívoví povinnost šenkovat panská vína. Po Vilémovi následoval Jan II. z Pernštejna, řečený Bohatý. Byl nejvyšším komořím a moravským hejtmanem. Po smrti ho vystřídal Vojtěch z Pernštejna. Zapsal Jívoví a Jakubovice do zemských desek svému bratru Vratislavovi, nejvyššímu kancléři českého království. Ten se však přepychovým životem příliš zadlužil a mnohé statky musel rozprodat. Například roku 1552 Velké Meziříčí a roku 1560 došlo i na Křižanov a s ním i na Jívoví. Poté se vystřídalo mnoho majitelů, až se Jívové v 18. století po 240 letech stalo znovu majetkem Žďárského kláštera, než byl za Josefa II. zrušen. Do roku 1874 bylo Jívoví osadou Křižanova. V tomto roce se stala obec samostatnou. Sloučením národních výborů roku 1976 připadla opět Křižanovu. K nejnovějšímu osamostatnění došlo roku 1990.
