Historie obce Křinice
Vesnice byla založena r. 1255 jako součást klášterního panství. Křinice dokládají, stejně jako i ostatní vesnice Broumovska, selskou osidlovací strukturu ve formě uzavřených dvorů, tj. že k dvoru přináležející pozemky se táhnou v širokém pruhu od hospodářských budov směrem k hranicím obecního katastru. Na polnosti a louky navazovaly lesy. Ještě r. 1677 byly Křinice největší selskou vesnicí v klášterním panství. Urbář uvádí 51 sedláků a 43 domkáře. Vystěhování obyvatel do zámoří a hlavně do průmyslových měst mělo za následek snížení počtu osob. Až do r. 1700 nalézal převážný počet obyvatel Křinic obživu v zemědělství, neboť v obci a obcích přilehlých (Křinice, Hejtmánkovice, Velká Ves a Rožmitál) byla zapovězena řemesla. Zákaz se netýkal mlýnů a výčepů. Válka, nouze, nepříznivé počasí a požáry byly častými problémy vesnice. Z pramene nad lesovnou od r. 1880 odebíralo město Broumov pitnou a užitkovou vodu. Četné prameny na úpatí zásobovaly nejen město a vesnici, ale i mlýny a rybníky. Dnes je kaskáda rybníčků, tzv. "Křinické rybníčky", chráněným územím. Již od r. 1706 vedlo z Křinic do broumovského kláštera dřevěné vodovodní potrubí. Teprve r. 1900 bylo nahrazeno železným. Z vesnice pocházel pískovec, kvalitní stavební písek a do 2. pol. 19. st. jíl pro výrobu cihel. Richard Rosenberg: od dvacátých let 20. st. činný jako novinář, napsal mnoho odborných článků, redigoval týdeník "Oráč". Napsal příručku pro sedláky, zabýval se dějinami Křinic a selského stavu. Jeho práce jsou přínosem k hospodářské, sociální a kulturní historii severovýchodních Čech.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395.
