Historie obce Brno-Kníničky
Staré Kníničky - prvním nesporným písemným dokladem je listina markraběte Jošta z 22. ledna 1406, kterou pojistil manželce Petra ze Soběšína Kateřině, na poddaných Kníniček, Rozdrojovic a Jinačovic její věno v částce 150 hřiven ve výši 15 hřiven ročního úroku. V pramenech se nazývaly Kněhničky, Kýničky, Kyničky, Malé Kynice, německy Klein Kinitz. V 17. století bylo v Kníničkách 20 domů, v polovině 18. stol. 31 domů osedlých. Po novém rozdělení pozemků mělo 17 usedlostí po 36-45 měřic polí, 4 usedlosti po 3-7 měřicích a deset domů zůstalo bez půdy. Již v roce 1907 projednával Moravský zemský výbor plán na výstavbu přehrady u Kníniček.I když se počítalo nejdříve s výstavbou přehrady u Víru, byla jako první na Svratce stavěna přehrada u Kníniček. Dalo k tomu podnět město Brno, jež mělo zájem hlavně o odběr užitkové vody z přehradního jezera a přispělo na její výstavbu deseti milióny korun. Když v roce 1928 začalo jednání s občany o odhad a výkup jejich majetků bylo každému zřejmé, že přehrada se stavět bude a že stará obec bude zatopena. V roce 1936 se začalo skutečné s výstavbou přehradní hráze. Staré Kníničky zanikly.
Nové Kníničky - o osudu staré obce Kníniček bylo nezvratně rozhodnuto. Po schválení polohového plánu nové obce Kníniček při silnici Bystrc-Kuřim začala v roce 1935 výstavba nových domů. Nová školní budova byla vysvěcena 28. srpna 1938 a 11. září 1938 zasedly kníničské děti poprvé do nových lavic. V roce 1939 byla zahájena stavba dalších obecních budov - obecni kanceláře, hasičské zbrojnice, kaple (rotunda) a chudobince. Život v nově vystavěné obci však začal v nepříznivých podmínkách druhé světové války.
