Historie obce Křepenice
První písemná zmínka o sídle Křepenice pochází z roku 1045, kdy král Břetislav svou listinou převedl určitý majetek vsi a lidi jiným vlastníkům. Název obce pochází buď ze slovanského křepnutí, křepký, tedy síliti či silný, nebo dle svého zakladatele vladyky Křepena.
Zpočátku ves patřila ke Kamýku. Zásluhou Jana Lucemburského však byly později obce rozděleny. Mezi významné vlastníky patřili Rožmberkové. Ti toto panství vlastnili od roku 1326 a nechali na Dejbři, severně od Kamýku, vystavět hrad, který byl roubený dřevem a chráněný ohradou ze zašpičatělých kůlů. Nedlouho po výstavbě však stavba zanikla. Předpokládá se, že byla vypálena při husitských válkách.
Roku 1580 vláda Rožmberků v Křepenici skončila. Vilém z Rožmberka obec postoupil svému regentu Jakubu Krčínovi z Jelčan, který je považován za nejvýznamnějšího majitele. Díky němu byly založeny rybníky Návesník a Nepřizeň. Dokonce byla postavena tvrz, kterou sám nazval Nový Hrádek Krčinov. Údajně ji využíval k provozování alchymie. Podle pověsti se snažil vyrobit zlato z různých kovů, které pálil a míchal v kotlíku na krbu pod komínem. Pravděpodobně také pátral po vytouženém elixíru života, jak bylo tehdy v módě. Protože všechny tajemné práce vykonával Krčín především v noci a z tvrze přitom vycházel podivný dým, vyprávěl si křepenický lid, že zde čaruje a ve spojení s čerty si tajně dělá peníze.
Po smrti Krčína v roce 1604 připadla obec Petru Vokovi z Rožmberka, od kterého ji vzápětí koupil Zdeněk Popel Lobkowicz a připojil k panství vysokochlumeckému.
