Rabštejn nad Střelou je hrad přestavěný na zámek ležící na strmém návrší nad stejnojmeným historickým městečkem v okrese Plzeň-sever. Založen byl Oldřichem Pluhem z Rabštejna ve 30. letech 14. století. V dalších letech se mezi majiteli vystřídala řada šlechtických rodů a po určitou dobu patřil českým králům. Podobu středověkého gotického hradu výrazně ovlivnily vestavby klášterů a budovy barokního zámku. Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.
První zprávy o Rabštejnu pocházejí ze 13. století, kdy na skalnatém ostrohu vyrostla kamenná tvrz. Tu další vlastník - významná osoba - podkomoří a rádce krále Jana Lucemburského Oldřich Pluh přestavěl na hrad, který se stal významným šlechtickým sídlem a v předhradí založil opevněné město, kterému u krále vymohl městské právo.
Synové Oldřicha Pluha si znepřátelili krále Karla IV., ten Rabštejn nejprve nařídil zbořit, ale když se s hradem a jeho výjimečnou strategickou a poté i malebně krásnou polohou seznámil, přinutil odbojné bratry k prodeji hradu a sám se stal jeho vlastníkem. Hrad a jeho úžasnou přírodu kolem si zamiloval a často zde pobýval, čímž se málokterý český hrad může pochlubit. Výnosy z rabštejnského panství věnoval své čtvrté manželce Elišce Pomořanské (známé svou silou, s níž holýma rukama údajně lámala meče). Město dostalo od krále i právo vybírat clo.
Syn Karla IV. Václav IV. postoupil hrad do zástavy Benešovi Čertovi z Hořovic, v době husitských válek se, neznámo jak, hradu na nějaký čas zmocnil Jindřich Plavenský a tímto se i hrad do válek nepřímo zapojil, nikdy však husity dobit nebyl. Dále pak rabštejnské panství bylo panovníky zastavováno různým držitelům, nutno zmínit zejména Calty z Kamenné hory (příbuzní krále Jiřího z Poděbrad), pány z Gutštejna. Jak šel čas staletími byli to Šlikové, kteří po požáru v polovině 16. století vyhořelý hrad nechali znovu přestavět do podoby pozdně gotického a renesančního zámku, dále Švamberkové, Libštejnští z Kolovrat, nakrátko i Albrecht z Valdštejna. Velký rozvoj Rabštejna (a to nejen zámku) je spojen s rodem Pöttingů, kteří přestavěli renesanční zámek po roce 1705 do částečně barokní podoby s klasicistními prvky. Úpravy v romantickém stylu se dočkaly pozůstatky hradu za zámkem, později (za Lažanských) upravené v horní části na vyhlídku.
Dalšími majiteli byli Černínové, Krakovští z Kolovrat a v roce 1748 se stávají posledními šlechtickými majiteli až do roku 1945 Lažanští, kdy jim byl zkonfiskován. Po roce 1945 sloužil zámek i klášter k rekreačním účelům, v jejich držení se vystřídaly například Československá tisková kancelář a společnost Sazka. V současnosti jsou oba památkové areály v soukromém vlastnictví. Klášter je prázdný a nepřístupný, zámek je obvykle turisticky přístupný v letních měsících a slouží také ke svatebním obřadům.
