Historie obce Hrádek
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1432, kdy Mikeš z Jiehniedi zastavil lúku pod Hratkem.Asi jeden kilometr jižně od vesnice se nachází tvrziště po zaniklé tvrzi Hrádek, též nazývané Katrštejn. Zbytky opevněného sídla leží v lese, sto metrů severovýchodně od budovy vodárny na odlesněné planině. O tvrzi, nesoucí snad původně název jako ves, není písemných zpráv. Osada se v písemných pramenech připomíná v letech 1432 a 1471, kdy náležela k jehnědskému panství. O tvrzi přitom není ani zmínky, i když téměř jistě již neexistovala. Nálezy předmětů při povrchových sběrech, zbytky keramiky, kachlů a ocelový vrták, lze rámcově zařadit do 14., případně 13. století. Místní lidová pověst praví, že prý byl Hrádek opěrným bodem loupežníků, kteří sem jezdili až z Moravy a jejichž vůdcem měl být jakýsi Vušuba. Budeme-li považovat jádro pověsti za pravdivé a alespoň na chvíli popustíme zcela nevědecky uzdu fantazii, nelze si v této souvislosti nevzpomenout na rod loupeživých Wüstehubů, který si na přelomu 13. a 14. století postavil několik hradů na severní Moravě a pravděpodobně odtud vyrážel na kořistnické výpravy i do východních Čech. Jejich opěrný bod v této oblasti, ač jistě existoval, však nebyl nikdy nalezen. Od 18. století bylo dávno pusté tvrziště obyvateli nazýváno, neznámo proč, Katrštejn. Historik August Sedláček zaznamenal, že v 19. století Limberský, jak označuje tehdejšího majitele statku, nechal tvrziště rozvést a terén značně zarovnat. Přitom nalezené spálenisko může naznačovat, že tvrz zanikla požárem. Z velmi skromných pozůstatků nelze někdejší podobu tvrze Hrádek rekonstruovat. Její poloha nebyla nikterak výhodná, protože na západě ji výrazně převyšoval sousední svah a i na dalších stranách je terén rovinatý či pouze mírně klesá. Poměrně rozsáhlé tvrziště s orientací sever-jih bylo vymezeno okružním příkopem, který je zároveň dělil na dvě části. Za někdejší jádro snad lze považovat severní, menší část objektu. Zda se zde nacházely i Augustem Sedláčkem zmíněné sklepy, není známo.
