Historie obce Bohutice
Oblast obce Bohutice byla osídlena již v mladší době kamenné neolitu (4500 – 2700 let př. n. l.), jak to dokazují nálezy z archeologických výzkumů. První písemná zmínka se však datuje od roku 1253, kdy se tu uvádí farní kostel. Ve 13. století a na začátku století 14. až do roku 1325 patřily Bohutice proboštu vyšehradskému. Další majitel, Mikšík z Kyjovic, roku 1346 prodal Bohutice řádu Německých rytířů v Hostěradicích. V té době Bohutice nepatřily k žádnému velkému panství, ale střídala se tu řada drobných zemanů. Po husitských válkách, v druhé polovině 15. století, se tu usazuje rod Mukodělů. Po bitvě na Bílé hoře, roku 1620, jim byl majetek zkonfiskován a předán jezuitské koleji ve Znojmě. Na počátku 17. století, v době třicetileté války byly Bohutice vystaveny mnoha příkořím. Spolu s okolními obcemi byly několikrát vypáleny, vyrabovány a vyloupeny. Další zkáza se obcí přehnala po letech šedesátých v souvislosti s vpády tureckými. Po zrušení jezuitského řádu připadlo panství studijnímu fondu a na jeho spravování byl jmenován správce. V tomto období se hodně budovalo a to stejně v zámku samém jako v hospodářských objektech. Poslední majitelkou panství byla Anna Seydlová, která adoptovala Heinze Neuschela. Ten se po její smrti stal univerzálním dědicem. Jeho působnost v obci je charakteristická proněmeckými postoji. Po válce se zámek stal majetkem státu a dnes je v jeho prostorách sídlo obecního úřadu, mateřské školy, školní jídelny, knihovny. Zámek se nachází v samém středu obce Bohutice. Ze všech stran je obklopen zelení. Přilehlý park má rozlohu 0,5 ha. Pod košatými lipami na nádvoří zámku se nachází kašna se sochou sv. Floriána z roku 1720. Socha sv. Michaela, ochránce proti zlu, z roku 1721, dohlíží na Bohutice z temene návrší žulového pahorku. U zdi panské zahrady našla místo socha sv. Jana Nepomuckého, nad hřbitovem je socha vévody země české sv. Václava rovněž z roku 1721.
