Historie obce Sedlice
Osada Sedlice náležela do staré aglomerace na Bozeňsku, jež zahrnovala oblast dnešního Blatenska, Březnicka a Rožmitálska. Byla osídlena dříve než ostatní kraje. Napovídá to kontinuita pravěkého a středověkého osídlení. Vývoj dalšího osídlení lze předpokládat v období vnitřní kolonizace (13.–14. století), kdy podél staré písecké cesty, s kterou se tu spojovala jiná, rovněž stará cesta od Vimperka, vznikla zemědělská osada silničního typu. V písemných pramenech je osada Sedlice (Sedlecz) uváděna v letech 1352–1399 mezi sídlišti bozeňského děkanátu.
Obec Sedlice byla dlouho majetkem Bavorů ze Strakonic. Roku 1404 ji prodali třem bratřím z Kraselova. V té době tu ještě žádné panské sídlo nestálo. V dalším století však zprávy o obci mizí. Znovu se pak objevuje až počátkem 16. století, kdy zde již roku 1505 za Mikuláš Malovce z Pacova stála nejspíše pozdně gotická tvrz. Po roce 1533 prodal Jan Malovec Sedlici i s tvrzí Adamu Řepickému ze Sudoměře. Po Adamově smrti dědila Sedlici jeho sestra a po ní její synové se Zdeňkem ze Šternberka. Při dělení majetku mezi Šternberskými bratry je poprvé zmiňován zámek se šnekovým schodištěm a pavlačemi. V té době tedy měla sedlická tvrz za sebou renesanční přestavbu.
Pravděpodobně od poloviny 15. století patřila Sedlice Mikuláši Kaplířovi ze Sulevic. V době, kdy byl majitelem Adam Řepický ze Sudoměře, byla Sedlice v roce 1539 povýšena na městečko. Sedličtí současně získali městský znak a právo pečetit zeleným voskem. Současně obdrželi sedličtí od krále Ferdinanda I. právo trhů (jarmarku).
Hospodářský rozvoj v 16. století byl spojen s existencí režijního, rytířského a městského velkostatku. Adam Řepický přežil své děti, zemřel v roce 1551 a Sedlici s veškerým majetkem převzala jeho sestra Kateřina, provdaná za Zdeňka ze Šternberka. Za Adama ze Šternberka, který zde žil až do své smrti roku 1623, mohla proběhnout také druhá fáze renesanční přestavby zámku. Po jeho smrti význam Sedlice poklesl. Sám zámek pak ztratil svou rezidenční funkci a samotná Sedlice byla již jen jedním z četných rodových statků. Roku 1713 získal statek Adam hrabě Lažanský, roku 1726 prodal Sedlici Černínům a roku 1753 ji vyženil s Marií Josefou Černínovou nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic a připojil ji k nedaleké Drhovli. Lobkovicové drželi Drhovli se Sedlicí až do 20. století.
V roce 1680, podle zápisů faráře Horacia v matrice, zemřelo na mor v Sedlici 95 osob. Sedlice byla majetkem Šternberků až do roku 1708.
Městský znak
Na modrém štítě je do poloviny sahající stříbrná hradební zeď budovaná z kvádrů a vrcholící pěti stínkami cimbuří. Za zdí vynikají dvě rovněž stříbrné a z kvádrů stavěné věže, každá z jedním, křížem děleným oknem, a s červenou jehlancovou střechou. Mezi věžemi vyrůstá za střední stínkou cimbuří do poloviny viditelný, doprava obrácený medvěd, předními tlapami se dotýkající pravé věže. Na krku má zlatý obojek se zlatým, dolů k pravé věži visícím řetězem.
