Památky a zajímavosti Srbice
Na severovýchodní straně na pahorku Hůrky stojí prastarý kostel sv. Víta, při němž podle tradice již ve XII. stol. bylí mniši Benediktini. Leč ve starých zápisech není nikde o klášteře ani o Benediktinech vůbec zmínky. Staré listiny zmiňují se rovněž o nápisu a praví, že zněl: Anno 1199 28. oktobris fuit restaurata. Což je nejpravděpodobnější. Kostel sv. Víta je jednoduchá svatyně skromných rozměrů, zbudovaná na sklonku XII. století. ve slohu románském, ale s prvními stopami blížícího se již slohu gotického. Je to jediný kostel románský v okrese domažlickém, a tedy též nejstarší. Bohatší a dokonalejší výzdoba architektonická malé svatyně, liší se nápadně od chudoby kostelů v okolí a vede k oprávněnému úsudku, že ozdobné kusy stavební dodány byly z vlastní kamenické dílny kláštera doksanského.
Na místě portálu však záhy po dostavění kostela, ne-li již současně, zapuštěno bylo hrotité okénko. Kobka má hladké křížové klenutí bez žeber, s lícními oblouky tupě lomenými.
Hlavní oltář je renesanční práce řezbářská ze XVII. stol. Na oltáři nový obraz sv. Víta, po stranách jsou dřevěné sochy s. Prokopa a sv. Václava, v hořejším nástavci pak menší sochy sv. Barbory.
Dřevěná socha Madony na srpku zlacená, s nahým Ježíškem, u nohou klečí malé postavy andělů, je ze XVI. století. Socha do roku 1851 stávala na hlavním oltáři. Na zdi jsou na konsolích dvě sochy sv. Víta a sv. Václava, jsou rovněž ze XVI. století. Všechny tři sochy péčí p. Děkana Duchka byly v roce 1933 moderními způsoby preparovány a nově omalovány.
Kazatelna je kamenná, renesanční. Náhrobek s erbem rytířů Žákavců ze Žákavy, který byl kdysi umístěn před hlavním oltářem, je ze XVI. stol. Z téže doby je měděný kalich zlacený (nyní ciborium), který je cennou prací. Barokní mosazná lampa je ze XVII. stol. Mosazná barokní kaditelnice je z XVIII. stol.
Nad kostelem ční kamenná věž, která před r. 1821 byla mnohem vyšší. Na zvonici jsou tří zvony, první váží asi tři centy a nese nápis: 0 Maria Mater Gratla Markus, Lucas, Johanes, Mateus 3L, dále obraz p. Marie s děťátkem.
Oltáře byly kdysi tři. Hlavní a dva postranní v koutcích na začátku lodi chrámové. Nyní jen jeden, patrně v r. 1728 nově zřízený. Na starém oltáři (hlavním) tvořily zmíněné již obrazy dvířka k tabenákulu. Rovněž I sochy sv. Víta a sv. Václava byly na oltáři umístěné. Na nově zřízený oltář r. 1728 postavena byla socha P. Marie (dřevěná) a výše na plátně malovaný obraz sv. Víta, kolem něhož se kupí soudní tribunál.
Věž na straně severní a východní měla nahoře kostru ze dřeva, s cihlami mezi
dřevy. Tato zeď byla v r. 1821 zbořena a celá věž pak snížena, což je dobře patrno.
