Historie obce Miličín
Osada vznikla na křižovatce důležitých obchodních a vojenských cest. První písemně doložené zmínky z roku 1283 mluví o Vilémovi z Miličína, jenž je uveden mezi příznivci Záviše z Falkenštejna. Další poznámka o rodu pánů z Miličína pochází z roku 1318, kdy se představuje Heřman starší, který zastával úřad jídlonoše království českého. Bojoval po boku Jana Lucemburského a za odvahu a místo žoldu dostával odměnou přilehlá panství. Jeho dědic, syn Heřman mladší, po boku Jana Lucemburského padl v bitvě u Kresčaku a panství odkázal Petru z Rožmberka.
Rožmberkové, kteří jej vlastnili dalších 254 let, Miličín povýšili na město a dali mu městský znak, štít se slavnou rožmberskou růží, ozdobený třemi pštrosími pery. Bylo to období největšího rozkvětu a obdržení množství výsad. Kromě zemědělství se zde rozvinula celá řada řemesel.
Potom se v držení Miličína vystřídalo mnoho českých i cizích šlechtických rodů, z nichž nejznámější byl Kašpar Kaplíř ze Sulevic, po bitvě na Bílé hoře popravený na Staroměstském náměstí jako jeden z 27 českých pánů. Výhodné umístění na hlavních cestách mělo i stinné stránky. Zvláště ve válečných dobách se městečko stávalo cílem útoků ozbrojených skupin. Do dějin se zapsalo i několik požárů, z nichž nejhorší proběhl v roce 1644, kdy kromě jedné budovy vyhořelo celé město.
