Památky a zajímavosti Polná
Ve městě Polná se nachází řada významných historických a architektonických památek. Měšťanské domy na náměstí mají většinou středověká jádra. Dům čp. 49 (U Rytířů) na Husově náměstí byl postaven Viktorinem z Kunštátu, v přízemí je hřebínková klenba. V průčelí kamenná deska s klečícím rytířem připomíná svatbu Hynka Bočka z Kunštrátu s Kunhutou z Pernštejna v roce 1502. Některé prvky vedlejšího domu čp. 48 jsou dokladem tzv. románské renesance, také jsou v domě čp. 41 (U Slovana), kde ve středověku bývala polenská rychta. V domě čp. 47 bydlela Božena Němcová.
Na Sezimově náměstí je pozoruhodný dům čp. 2 s gotickým jádrem a přilehlou dolní branou z konce 14. století i rozlehlý dům čp. 9 (Stuartovský), ve kterém je dnes Husova knihovna.
Židovské památky tvoří pozoruhodnou součást města Polná. Jde zejména o bývalé ghetto (nynější Karlovo náměstí) se synagogou z r. 1684 a rabínským domem s průchodem, kterým se dostanete na tzv. "rabínský plácek" se zajímavým domem čp. 538.
Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie
postavený v letech 1700–1707 podle původních plánů italského mistra Dominika de Angeli. Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás – je 63 m dlouhá, 26 m široká a 22 m vysoká. Vnitřek je bohatě vyzdobený štukatérskou prací florentinských umělců, jsou zde hrobky rodu Žejdliců, 10 oltářů, cínová křtitelnice z roku 1617, Sieberovy varhany jsou největším zachovaným barokním nástrojem domácí provenience u nás.
Děkanský úřad je v barokní budově z roku 1713 na místě starší renesanční budovy. Tzv. Kaplanka u děkanství je budovou bývalé školy a přiléhá k ní tzv. Školská brána.
Kostel sv. Anny se špitálem
založili Jan Sezima z Rouchova a jeho manželka Kateřina z Močovic mezi léty 1440–1447 pro dobročinné účely, pseudogotická přestavba je z let 1893–1894.
Kostel sv. Kateřiny
založený v 80. letech 14. století pány z Pirkštejna. Kolem kostela menší hřbitov, vlevo od vchodu secesní hrob polenského mecenáše Karla Varhánka. Tento kostel na kopci nad městem byl několikrát přestavěn. Uvnitř jsou fresky z 15. století s náměty ze života Krista a sv. Kateřiny i další fresky od Jiříka Jircháře z poloviny 16. století.
Kostel sv. Barbory
je hřbitovní barokní stavbou. Vystavěn v letech 1720–1725 na půdorysu řeckého kříže. Nástropní fresky s rozvětvenou ikonografií maloval J. Czeregetti z Chrudimi. Oltáře vyřezal Václav Morávek (žák pražského sochaře F. M. Brokoffa), který také zhotovil morový sloup – sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí. Nad branou hřbitova je plastika sv. Barbory, patronky umírajících.
Židovský hřbitov
se zdí a branou se nachází 700 m severozápadně od Husova náměstí za ulicí Pod Kalvárií. Nejstarší náhrobky pocházejí z konce 17. století. Od 16. století byl několikrát rozšířen. Jsou na něm pozoruhodné barokní, klasicistní a novodobé náhrobky.
Vrch Kalvárie
- křížová cesta s Božím hrobem a kapličkami z roku 1894.
Budova měšťanského pivovaru
postavená v roce 1863. V pravé části traktu, v ulici Komenského, žil se svými rodiči v letech 1917–1919 spisovatel Bohumil Hrabal.
Stará polenská škola
s barokním štítem je součástí muzejní expozice. Dokumentuje historii školství od poloviny 18. století do konce 19. století.
Sochařská, kamenická díla
Sochařské a kamenické práce jsou neodmyslitelnou součástí koloritu Polné. Jmenujme alespoň barokní sousoší Nejsvětější Trojice (tzv. statuje) z roku 1750 od V. Morávka a dětmi obdivovanou nedalekou kašnu s hastrmanem. Na Sezimově náměstí je pěkná kašna se sochou Hébé od F. Moravce z 90. let minulého století. Na území města i v jeho okolí jsou četné pamětní kameny, kříže, kapličky i Boží muka.
