Historie obce Lipová-lázně
Lipová - lázně se skládá ze dvou původně samostatných obcí Dolní Lipová (Nieder Lindewiese) a Horní Lipová (Ober Lindewiese), čemuž odpovídá i rozdělení na dvě katastrální území. Ke sloučení obou obcí došlo v r. 1960, k Dolní Lipové patří též osada Bobrovník a k Horní Lipové patřila do r. 1960 i Ramzová.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1290, další až z let 1372, 1420 a 1552, což bylo způsobeno tím, že obec byla zakládána postupně a v některých obdobích patrně úplně nebo alespoň částečně zpustla. Roku 1547 převzalo panství Frývaldov (Freiwaldau - dnes Jeseník) do přímé správy vratislavské biskupství. V té době bylo podporováno klučení lesů a usazování dřevorubců a zemědělců. Koncem 16. století bylo v Lipové již 57 sedláků a velká pila. V období 30-ti leté války a bezprostředně po jejím skončení postihla obec jedna z vln čarodějnických procesů, která si zde vyžádala 9 obětí. Vedle zemědělství a lesnictví se stále více obyvatel zabývalo předením, od konce 17. století se tu také začal dobývat vápenec a začalo se pálit vápno. Války o Slezsko v letech 1740 - 1763 znamenaly pro jesenický kraj období hospodářské nestability, což bylo zapříčiněno i častými průchody bojujících vojsk táhnoucích na Moravu. Počátkem 19. století patřila Dolní Lipová k nejlidnatějším obcím na Jesenicku. Kolem roku 1806 zde stálo 275 domů a žilo zde 1609 obyvatel. Od druhé poloviny 19. století se zde začíná rozšiřovat těžba a zpracování mramoru a žuly.
Významnou etapou je založení lázní v Dolní Lipové Johanem Schrothem, který obdobně jako Vincenz Priessnitz na Gräfenbergu používal k léčení svých pacientů vodoléčbu, avšak upřednostňoval odlišné léčebné metody. Význam obce vzrostl po výstavbě železnice vedoucí z Hanušovic do Jeseníku, která byla zprovozněna v roce 1888 a další úsek směrem do Vápenné byl uveden do provozu v roce 1896.
Známou událostí z počátku 30. let se stala stávka kameníků a vápeníků 25. listopadu roku 1931, která měla krvavé vyvrcholení na dolnolipovské křižovatce, kde došlo při střelbě k usmrcení osmi mladých demonstrantů.
Lipová měla v dřívějších dobách mnohem větší počet obyvatel než dnes - těsně před II. světovou válkou trvale bydlelo jen Dolní Lipové 3.470 obyvatel, Horní Lipová měla okolo 1.250 obyvatel, takže celkem žilo v obci přes 4.700 lidí, což je téměř o 2200 obyvatel více než nyní.
V květnu roku 1946 začal odsun občanů německé národnosti po němž zde trvale zůstalo 15 německých rodin. V poválečných letech výstavba obce stagnovala. Zájem o soukromou výstavbu rodinných domů nebyl protože v obci bylo dost neobydlených domů po původních německých obyvatelích. Několik občanů, kteří přišli z vnitrozemí se zase odstěhovalo zpět a někteří byli z obce dokonce vykázáni. Tím došlo ke značnému pohybu obyvatelstva, což mělo za následek dostatek bytů a o opravy starších domů nebyl přílišný zájem. Opuštěné domy dále chátraly, a tak bylo dalších 10 domů zbouráno. První rodinný dům zde byl postaven až v roce 1970. V dalších letech stoupal zájem o soukromou výstavbu, který trval až do konce 80. let a v posledních letech se opět značně zvětšil. Pro svou výhodnou polohu a velmi atraktivní prostředí do obce přicházejí s úmyslem výstavby rodinných domů obyvatelé zejména z blízkého Jeseníku a z okolních obcí.
