Historie obce Pohořelice
První písemné záznamy uvádějí název Borlitz, pocházejí z roku 1222 a vážou se k nejstarší zachovalé stavbě - ke kostelu sv. Jakuba Staršího, a faře. V 16. století se vyskytuje český název Pohořelice. Existují dvě domněnky o původu názvu, buď je odvozen od osobního jména Pohořel, nebo od lidí, kteří byli pohořelí, to znamená, že město vzniklo na místě někdejší osady zničené požárem. Královské město Pohořelice získal roku 1512 do dědičného držení Vilém z Pernštejna. Pernštejnové se zaměřili na rozvoj hospodářství a na počátku 16. století byly v okolí položeny základy pohořelicko-vlasatické a židlochovické rybniční soustavy, která existuje dodnes. Město se stalo střediskem obilnářství, vinařství a rybníkářství. Dalším významným majitelem panství byl Bedřich ze Žerotína, který se velmi dobře vyznal v umění válečném a také byl výborným hospodářem,vyznávajícím náboženskou svobodu. V době třicetileté války, kdy se Morava připojila ke stavovskému povstání, se městečko stalo dějištěm válečných událostí, mnohokrát bylo vypáleno, vydrancováno, postiženo epidemiemi cholery a moru. V 18. století nastal opět postupný rozmach města po vybudování císařské silnice z Brna do Vídně roku 1727. Majiteli panství tehdy byli Dietrichštějnové, kterým patřil i Mikulov. Klidný život v oblasti byl přerušen roku 1805 za napoleonských válek, kdy tudy táhla vojska rakouská, ruská i francouzská. Postupně se ve městě stále více rozvíjel obchod a průmysl. Obě světové války 20. století si zde vyžádaly oběti a vyostřily rozpory mezi obyvateli. Nová historie města se začala psát po osvobození 7. května 1945.
