Historie obce Vlčice
Místní jméno Vlčice (v množném čísle) je samozřejmě odvozeno od vlka, ale protože je spojováno s názvem místního potoka, byl vysloven i názor, že jde o metaforu k označení "jako vlk divoké, rychlé vody". Německý název Wildschütz i jeho různé dřívější podoby svědčí o tom, že byl takto jen jazykově transformován původní slovanský název, který však umožnil úplně jiný výklad, a sice ve smyslu "divokého střelce", tj. pytláka. Je velmi pravděpodobné, že právě na Vlčice se vztahuje zakládací listina z roku 1248, kterou vratislavský biskup daroval rytíři Vrocivojovi k osazení 40 lánů "nad říčkou Vlčicí" s podmínkou, že tam mají být usazeni Poláci, ale na německém právu. Ve druhé polovině 13. století se počet lánů rozrostl na 60, takže to byla opravdu velká ves s fojtstvím a zřejmě i kostelem. Již v 15. století zde byla sklárna, v následujícím století je doložena tvrz s dvorem, pivovarem a sladovnou, snad i železnou hutí. Biskupské vlčické léno držela postupně řada významných rodů. Koncem 16. století se v okolí Vlčic, které tehdy získali Maltitzové, objevují další osady. Napřed jsou jmenovány roku 1567 Vojtovice (název podle osobního jména Vojtěch), které byly postaveny asi na místě starší zaniklé vsi, potom před rokem 1599 osada mlatců - zahradníků u dolního dvora Dolní Les (podle pomístního názvu) a nakonec osada zahradníků a podruhů Hřibová, kde šlo původně jen o název hory a teprve koncem 17. století také osady. Ve Vlčicích se před rokem 1848 projevovala značná nespokojenost s jednáním vrchnosti, a proto poddaní s radostí uvítali zrušení roboty. V následujícím období připadla celá obec k soudnímu okresu Javorník a k politickému okresu Frývaldov. I po zrušení poddanství ovlivňoval do značné míry život vlčické vsi i okolních osad zdejší velkostatek, který měl roku 1900 rozlohu 724 hektarů, dvůr, lesní revír, z průmyslových podniků lihovar a nově zavedenou výrobu marmelády. Vedle toho vznikla pila s mlýnem a elektrárnou v Bergově. V roce 1919 Schaffgotschové prodali lesní půdu statku Vlčice a celý statek Krutvald (Travná) majitelům velkostatku v Bílé Vodě a zbývající zemědělskou půdu o rozloze 275 hektarů s dvorem, lihovarem a výrobou marmelády získala rodina Schubertova. Politická orientace zdejšího německého obyvatelstva se příliš neodlišovala od ostatních obcí na Javornicku, po nadvládě křesťanských sociálů získali před rokem 1938 rozhodující vliv přívrženci K. Henleina. Za druhé světové války zde byl zajatecký tábor.
