Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Hradec Králové
Správní obvod:Hradec Králové
GPS souřadnice:50.210361N, 15.825211E
Nadmořská výška:235 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1073 (944 let)
Katastrální výměra:10 568 ha
Počet obyvatel:90 399
PSČ:502 00
Adresa URL:www.hradeckralove.org

Historie obce Hradec Králové

Zdejší krajina na soutoku Labe s Orlicí byla obydlena již v době předhistorické. Archeologické naleziště na okraji města v Plotištích nad Labem vykazuje několikanásobné osídlení jak z období pravěku, tak z doby římské. Kumulace pravěkých kultur na jednom místě v blízkosti brodu přes Labe a charakter nálezů dokazují, že po celé dlouhé úseky svého osídlení měla tato významná lokalita ráz obchodního střediska.

Již v 10. století vzniklo zde slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze.

Ve 12. století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v celou provincii se čtyřmi hrady, purkrabským soudem a arcijáhenstvím.

Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývali Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II. Hradec ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Založení města bylo zprvu hospodářským a právním aktem, urbanistický dosah městského založení se dostavil později, teprve na přelomu 13. a 14. století. Na rozvoji města se podíleli němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků, kteří osídlili ostroh v celém rozsahu. Tehdy se vytvořila i půdorysná osnova původní městské fortifikace, vedené při úpatí návrší kolem celého jeho obvodu.

Ve 14. století vzrostla prestiž města, jehož hlavou byl královský rychtář, městská rada a obecní starší. Spravovali městskou pečeť s českým lvem, kterou známe již od roku 1362. Hospodářskou základnu města posílily výhody a dary, které městu potvrdili čeští panovníci Jan Lucemburský, Karel IV. i Václav IV. Došlo ke kodifikaci městského zřízení; monopolní postavení městských řemesel a tím i výsadní postavení hradeckých cechů bylo zaručeno právem mílovým, příjmy měšťanů zaručovalo zase právo várečné. V té době byl Hradec Králové svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze. Hmotným dokladem bohatství města v době, kdy v Hradci sídlil skvělý dvůr královny Elišky Rejčky, je chrám sv. Ducha z počátku 14. století. Velký stavební ruch se vyvinul také v obou podměstích, v západním Pražském u Labe a ve východním Mýtském u Orlice. Jejich území tvořila bohatá spleť patnácti ostrovů mezi rameny obou řek, která spojovalo šestnáct mostů. Na předměstích bylo sedm farních kostelů, dva kláštery a tři špitály pro chudé a nemocné, při nichž byly také kostely.

Výbuch husitské revoluce, při kterém se město postavilo na stranu Jana Žižky, sice počeštil město, ale zároveň je ochudil o četné umělecké a stavitelské památky. Žižka byl roku 1424 pochován v chrámu sv. Ducha. Ke konsolidaci hospodářského a kulturního života došlo až za vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Král Jiří městu přál. Za jeho vlády byl opraven chrám sv. Ducha, pořízena nová kruchta a postavena honosná kašna na náměstí, která ovšem byla roku 1782 stržena. Písmeno "G" v městském znaku vysvětluje tradice jako králův monogram. Jiří z Poděbrad i Vladislav Jagellonský potvrdili městu stará privilegia a tak se Hradec Králové mohl znovu zařadit mezi nejbohatší města.

Demokratizace, projevující se zvýšeným uplatňováním městského stavu byla živnou půdou pro odboj českých královských měst proti císaři Ferdinandovi I., který usiloval o mocenskou politiku svého rodu. Odpovědí byla roku 1547 konfiskace majetku města a ztráta politických práv dosazením královského rychtáře, ochuzení půjčkami, daněmi a pokutami. Část majetku byla sice roku 1562 městu vrácena, ale vůdčí postavení v kraji město ztratilo. Z těžkých hospodářských poměrů vyvedl město primas Martin Cejp z Peclinovce. Výsledkem jeho více než třicetiletého působení na radnici byla velkorysá renesanční přestavba města, nové dláždění, úpravy radnice, opevnění, stavba školy, Pražské brány a Bílé věže, která je od té doby nejtypičtější a nepředstiženou hradeckou dominantou. Cejp pečoval rovněž o úroveň hradeckého latinského školství. V jeho době byli v čele hradecké školy vynikající rektoři Valentin Kochan z Prachova a Jan Kampanus Vodňanský. Významnými rodáky 16. století byli Gyprian Lvovický ze Lvovic a Václav Plácel z Elbinku. Období třicetileté války bylo pohromou pro město. Umístění císařské posádky, švédská okupace, příchod jezuitů, násilné nucení ke katolické víře - to vše sužovalo město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi a požáry proměněna v poušť.

V roce 1664 bylo v Hradci Králové zřízeno biskupství. Farní kostel sv. Ducha se stal katedrálním chrámem, při kterém byla zřízena šestičlenná kanovnická kapitula. Město nabylo barokní tvářnosti stavební aktivitou biskupa a jezuitů. Hlavní pákou jejich stavební činnosti, k níž si dovedli vybrat vynikající umělce, byla nesmírná ctižádost. A tak na náměstí vyrostla monumentální stavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie s kolejí, biskupský palác, vznosná kaple sv. Klimenta, nový morový sloup a v místech bývalého hradu kostel sv. Jana Nepomuckého.

K dalšímu stavebnímu vývoji nedošlo pro válku o rakouské dědictví a válku sedmiletou. Žalostný osud města dovršil požár roku 1762, kdy téměř polovina města podlehla ohni, který založili současně na několika místech pruští vetřelci. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno za vnější okraj inundační oblasti pevnosti, do nově založených obcí Nového Hradce Králové, Kuklen, Farářství a Pouchova. Soustavu hradeb doplňovaly účelové budovy, z nichž některé se zachovaly dodnes.

Germanizace, kterou přinesla vláda Josefa II., dala městu zevní německý ráz. Vlastenecká tradice však žila ve městě od dob Bohuslava Balbína a matematika Stanislava Vydry, kteří se oba v Hradci Králové narodili. V první polovině 19. století, v době českého národního obrození, se město slavně zapsalo do historie. Kulturní a společenský život obrozeneckého Hradce se tehdy soustřeďoval kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Tento významný vlastenecký nakladatel stál v čele nadšené družiny, kterou tvořili dramatik Václav Kliment Klicpera, profesor Jozef Chmela, kněz Josef Liboslav Ziegler a jejich přátelé, kteří žili v kraji a s nimiž byli hradečtí buditelé ve spojení. Však také Pospíšilův dům hostil vlastence z celé země (např. Hanku, Rettigovou), mezi nimiž nechyběli ani Ludevít Štúr a Jozef Miloslav Hurban ze Slovenska. Na hradeckém gymnasiu tehdy studovali Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup a další. V divadle "U zlatého orla" se hrála česká představení, která organizoval Václav Kliment Klicpera. Roku 1848 se i v Hradci Králové utvořila Národní garda, jejíž prapor namaloval Josef Mánes. Bachův absolutismus sice na čas zlomil národní rozkvět, ale šedesátá léta jsou opět obdobím rozvoje českého živlu ve městě. Zásluhu o to měli František Cyril Kampelík, lékař v Kuklenách, Kristian Stefan, přítel Boženy Němcové a dopisovatel České včely a podnikatel Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje.

Roku 1851 byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem, a zvolen jeho první starosta, profesor hospodářství Ignác Lhotský. Město usilovalo o dosažení dalších hospodářských výhod. Roku 1857 bylo spojeno se světem železnicí, později založilo cukrovar, strojírnu, plynárnu, záložnu a spořitelnu. Roku 1864 vznikla světoznámá továrna na piana firmy Antonín Petrof.

Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou. Hradby se staly brzdou dalšího rozvoje. O zrušení pevnosti, zbourání hradeb a odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků městu se zasloužil starostův náměstek Ladislav Jan Pospíšil. Vleklé jednání skončilo až roku 1893 osnovou zákona o prodeji fortifikačních objektů a pozemků městu. Když tuto zprávu šťastný, ale vyčerpaný Pospíšil oznamoval obecnímu zastupitelstvu, byl stižen mozkovou mrtvicí a krátce nato skonal. Kulturní život se koncem století projevil v bohatém spolkovém životě. V 80. letech bylo postaveno Klicperovo divadlo, založeno muzeum, živý kulturní ruch byl i na hradeckém gymnasiu, jehož žákem byl v 60. letech Alois Jirásek a na počátku našeho století i Karel Čapek a Emil Vachek.

Starostou města byl roku 1895 zvolen JUDr. František Ulrich, který po 30 let svého funkčního období organizoval budování moderní metropole. V počátečním velmi náročném období rozvoje se bourala pevnost, upravovaly uvolněné pozemky, stavěly nové budovy, komunikace, vznikají první regulační plány. Již na přelomu století jsou do Hradce Králové zváni architekti z Vídně a Prahy vyznávající zásady moderní architektury. Dokladem jejich působení je např.budova Obchodní akademie na nám.Svobody (dnes Universita Hradec Králové), Okresní dům v Palackého ul. (přístavba Grandhotelu) a mnohé další. Rok 1909 je dalším milníkem pro formování města. Byla vypsána soutěž na nový regulační plán, vznikají díla jako Městské muzeum (J.Kotěra), schodiště u kostela Panny Marie (J. Gočár), Labská elektrárna (F. Sander), Evangelický kostel v Nezvalově ul. (O. Liska) atd.

Rozvíjející se poválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy v územním plánování v souladu s rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch. Josefa Gočára z let 1926-28, který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující, autor dále naplňoval svými díly - úprava Masarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové). Tato etapa rozvoje města bývá často nazývána „Gočárův Hradec". Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti - Oldřich Liska (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), Otakar Novotný (Palác Steinský-Sehnoutka, dnes ČSOB), Jan Rejchl (např.Sborové velitelství, dnes Lékařská fakulta UK), Václav Rejchl (např. výpravní budovy hl. nádraží, Krajský soud). Velký podíl na úspěšné výstavbě města kromě významných architektů, stavitelů a osvícených starostů měla rovněž městská technická kancelář, která stavební činnost bezprostředně řídila.

Průmyslový rozvoj města pokračoval. Stávající závody se rozšiřovaly a vznikaly nové, jak to vyplývalo ze značného finančního obratu zdejších peněžních ústavů. Přibývaly nové školy, ústavy a úřady, komunikace, nové čtvrti. Státní orgány v Praze přiváděly do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst salonu republiky.

Rozvoj města byl násilně přerušen 2. světovou válkou. Po jejím skončení zůstal Hradec Králové stále hospodářským a kulturním centrem východních Čech, ovšem bohužel v naprosto odlišných politických a společenských podmínkách. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové naštěstí nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, neboť především na místní architekty působilo genium loci s předválečnou architekturou a urbanismem. Přesto však výstavba Velkého Hradce Králové začala v nových politických a společenských podmínkách upadat do průměru. Zvláště monotónní hromadná bytová výstavba s velkým měřítkem a panelovou technologií se začala vyčleňovat z tradičního obrazu města.

90. léta pak přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismus v projektování a inspiraci světovou architekturou.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Hradec Králové

Počasí meteostanice Hradec Králové

Vzdálenost meteostanice od obce Hradec Králové: 2 km

Poslední data: 18.10.2017 20:41

Umístění: 237 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Hradec Králové

Teplota
13,1
°C
Zdánlivá teplota
13,4
°C
Rosný bod
11,2
°C
Vlhkost
88,6
%
Denní srážky
0,3
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1012,6
hPa
Směr větru
Z
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Hradec Králové

Dnes
9/18
°C
Zítra
9/18
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Hradec Králové se také nachází

Běleč nad Orlicí

Běleč nad Orlicí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 330

/
Blešno

Blešno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 403

/
Borek

Borek

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 265

/
Březhrad

Březhrad

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Bříza

Bříza

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Bukovina

Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Bukovina nad Labem

Bukovina nad Labem

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 219

/
Čeperka

Čeperka

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 067

/
Černilov

Černilov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 2 430

/
Charbuzice

Charbuzice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Chlum

Chlum

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Číbuz

Číbuz

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Divec

Divec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 229

/
Dlouhé Dvory

Dlouhé Dvory

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Dolní Přím

Dolní Přím

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 685

/
Hoděšovice

Hoděšovice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Horní Přím

Horní Přím

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Hřibsko

Hřibsko

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Hvozdnice

Hvozdnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 223

/
Kukleny

Kukleny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Libčany

Libčany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 867

/
Libišany

Libišany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 524

/
Lochenice

Lochenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 583

/
Malšova Lhota

Malšova Lhota

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Malšovice

Malšovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (V)

/ /
Neděliště

Neděliště

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 362

/
Nepasice

Nepasice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/ /
Nový Přím

Nový Přím

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Opatovice nad Labem

Opatovice nad Labem

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 2 463

/
Piletice

Piletice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Plačice

Plačice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Plácky

Plácky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (S)

/ /
Pohřebačka

Pohřebačka

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Pouchov

Pouchov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Praskačka

Praskačka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 034

/ /
Předměřice nad Labem

Předměřice nad Labem

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 1 778

/
Probluz

Probluz

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Radíkovice

Radíkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 186

/
Rosnice

Rosnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Roudnička

Roudnička

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Rozběřice

Rozběřice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Rusek

Rusek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Sedlice

Sedlice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Sendražice

Sendražice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 401

/
Skalice

Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 582

/
Skalička

Skalička

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Slatina

Slatina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/ /
Stěžery

Stěžery

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 1 925

/
Stěžírky

Stěžírky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Střezetice

Střezetice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 374

/
Světí

Světí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 300

/
Svinary

Svinary

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Svobodné Dvory

Svobodné Dvory

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (SZ)

/
Těchlovice

Těchlovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 346

/
Třebeš

Třebeš

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (J)

/
Trotina

Trotina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Újezd

Újezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Urbanice

Urbanice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 333

/
Věkoše

Věkoše

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (SV)

/
Vlčkovice

Vlčkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Všestary

Všestary

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 705

/
Vysoká nad Labem

Vysoká nad Labem

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 1 566

/ / / / / / /
Rozhledna Chlum

Rozhledna Chlum

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/ / / / /
Zámek Pardubice

Zámek Pardubice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 19 km (J)

/

Reklama
Víte že?

Zřícenina hradu Rýzmburk

Zřícenina hradu Rýzmburk je ve vzdušné vzdálenosti 29 km od obce Hradec Králové?

Pozůstatky hradu Rýzmburk stojí na zalesněném ostrohu nad údolím řeky Úpy západním směrem od Žernova, nedaleko Babiččina údolí.

Název obce Hradec Králové se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Dnes má svátek Lukáš a ve správním obvodu obce Hradec Králové se toto jméno vyskytuje přibližně 1 489x?

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada léčivých rostlin je účelovým zařízením Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která zabezpečuje pěstování léčivých rostlin pro pedagogické a výzkumné účely.

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové je ve vzdušné vzdálenosti 56 km od obce Hradec Králové?

Rotunda sv. Kateřiny, kterou najdeme na okraji města Česká Třebová směrem na Skuhorv, pochází zřejmě z počátku 13. století.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Pardubice

Nejbližší obec nad 20 000 obyvatel je Pardubice s 85 495 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 20 km?

Krajské město Pardubice se rozkládá v Polabské nížině na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou. Je vzdáleno 104 km na východ od Prahy, přes 20 km jižně od Hradce Králové a okolo 10 km severně od Chrudimi.

Na významné lokalitě soutoku Labe s Orlicí, jíž dominuje město Hradec Králové, již v 10. století vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze.

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele u Hradce Králové

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele u Hradce Králové je ve vzdušné vzdálenosti 4 km od obce Hradec Králové?

Na kopci sv. Jana, 4 km jižně od Hradce Králové stojí dřevěný kostel sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí.

Nejčastější jména ve správním obvodu Hradec Králové jsou: Jiří (4 519x), Jan (4 211x), Jana (3 881x), Petr (3 785x), Josef (3 278x), Marie (2 841x), Pavel (2 829x), Martin (2 725x), Tomáš (2 633x), Jaroslav (2 525x), Eva (2 496x), Hana (2 316x), Michal (1 897x), Lenka (1 842x), Miroslav (1 837x)?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Hradec Králové jsou: Nováková (560x), Novotná (553x), Novák (526x), Novotný (509x), Černá (465x), Černý (449x), Svobodová (336x), Dvořáková (327x), Svoboda (319x), Horáková (308x), Horák (306x), Dvořák (299x), Doležalová (260x), Doležal (244x), Kučerová (231x)?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Rozhledna Milíř

Rozhledna Milíř je ve vzdušné vzdálenosti 6 km od obce Hradec Králové?

Na vrchu Milíř (285 m), zhruba 0,5 km východně od obce Vysoká nad Labem, byla v roce 2013 zpřístupněna rozhledna

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Hradec Králové 43 012 mužů a 47 387 žen?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Reklama