Památky a zajímavosti Drslavice
Nepřehlédnutelnou zajímavostí obce je mohutná tvrz na návsi která v současné době prochází náročnou opravou.
Drslavická tvrz z druhé poloviny 14. století představuje jednoduchou variantu charakteristické stavby tohoto období, jejíž dominantní budovu tvořil obvykle obdélný palác. Ten byl svými stranami zapojen do obvodové hradby, kterou převyšoval a mohl se tak podílet na obraně tvrze. Takovéto řešení plně odpovídá tehdejšímu trendu, který v klidných poměrech lucemburské vlády preferoval pohodlné obytné budovy často na úkor obranyschopnosti objektu, jak můžeme nejvýrazněji vidět kupříkladu na novostavbách hradů či tvrzí doby Václava IV. (Krakovec, Točník aj.). Palác v Drslavicích zůstal zachován v dnešním západním křídle. Z obou nároží jeho východního průčelí vybíhala obvodová hradba, která uzavírala malé nádvoří. Průběh hradby nelze spolehlivě rekonstruovat, mladší zástavba jej zcela překryla. Pouze jeden úsek zdiva v severovýchodním nároží přízemí jižního paláce považuje L. Svoboda ve své analýze za současný se západním palácem. Východně od něj byla hradba proražena pravděpodobně jednoduchou kulisovou bránou. Popsanému typu odpovídá i předpokládaná absence příkopů, které byly snad jen zčásti nahrazeny upravenými terénními hranami.
Tato jednoduchá tvrz však nemusí být nejstarším sídlem v Drslavicích, Zmíněnému paláci mohla předcházet starší budova jím bez patrné stopy nahrazená. V této souvislosti se jeví zajímavou spára ve dvorním průčelí paláce, která naznačuje že nejprve byla postavena jižní část budovy a poté část severní. Časový odstup mezi oběmi fázemi nelze určit, mohlo tedy jít o dvě mikrofáze následující vzápětí po sobě, severní část budovy však také mohla při neznámé přestavbě nahradit nějaký starší objekt.
Někdy v průběhu 15. století byla jednoduchá brána prolomená v hradbě nahrazena obdélnou věžovitou stavbou s průjezdem v přízemí a obytnými prostory ve vyšších podlažích. Východní stranu nádvoří zaplnil dnes téměř zaniklý východní objekt. Vzájemný vztah a stáří obou budov nelze po zániku jejich společného nároží jednoznačně určit. L. Svoboda v Encyklopedii českých tvrzí považuje za starší jižní palác se vstupní bránou, který řadí ještě do 15. století, zatímco východní objekt datuje někdy do první poloviny 16. století. Oproti tomu J. Muk se spíše přiklání k variantě považující východní budovu za starší a současnou se západním palácem, jižní palác s bránou pak podle něj vzniknul až ve druhé gotické fázi. K východnímu křídlu byl později ve dvou fázích přistavěn nádvorní trakt, jehož jižní část je ještě pozdně gotická, zatímco severní část již renesanční.
Jednoznačně nejpozději byla postavena severní budova již od počátku sloužící jako sýpka s provozními prostory kuchyně a stáje v přízemí. Ta je již renesančního původu a vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 16. století za rožmberských majitelů.
