Památky a zajímavosti Radhostice
Pamětihodnosti v Radhosticích zastupuje kaple na návsi, kaplička a hospoda.
Libotyně byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. V této vesnici pobýval a tvořil i stavitel Jakub Bursa, který je autorem staveb v tzv. selském baroku (čp. 24 - bývalá kovárna z roku 1842, kaple z roku 1844, čp. 6 - statek U Dudáků z roku 1845).
Ve Lštění se nacházejí památky:
Kostel svatého Vojtěcha
Farní kostel zasvěcený svatému Vojtěchu existoval ve Lštění již ve 13. století. Na místě původního gotického kostela byl zbudován v letech 1739 - 1741 nový barokní kostel. Autorem návrhu byl architekt Antonín Erhart Martinelli. Původní presbytář starého gotického kostela byl v barokní novostavbě zachován a slouží jako sakristie. Z původní stavby se ještě zachovala komora.
Na místě lodi starého kostela byl vystavěn nový presbytář, dále byly nově přistavěny loď a věž. Vznikl tak jednolodní chrám s okosenými nárožími, pravoúhlým presbytářem, se sakristií v ose a s věží v průčelí. Kamenické práce obstaral krumlovský místr Matěj Plánský. Hlavní oltář kostela se sochami svatého Vojtěcha, svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a pochází z roku 1755. Stejný umělec vyhotovil i dva boční oltáře se sochami svatého Josefa, svatého Linharta, svatého biskupa, svaté Ludmily a svatého Václava. Křtitelnice je barokní, ale v sakristii se dochovala původní křtitelnice z druhé poloviny 13. století. V kostele se také nacházejí náhrobky z let 1521 a 1743. Varhany jsou barokní.
Místo je spojeno se silným svatovojtěšským kultem, který se začal prosazovat především v 18. století. Dodnes je místo známé nejen pod svým úředním jménem Lštění, ale i pod názvy "Vojtěch" nebo "Svatý Vojtěch". Vydávaly se sem čtyřikrát ročně: na velikonoční pondělí, na svatého Vojtěcha (23. duben), na svatodušní pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), zástupy poutníků.
Fara
Původní fara v místě existovala již ve 14. století a je domněnka, že tato fara byla totožná s poustevnou v rohu hřbitovní zdi. Před třicetiletou válkou nebyla již fara obsazována, dlouho ji spravovali církevní administrátoři z Vimperka a v letech 1655 - 1666 spravoval kostel duchovní z Bohumilic. Církevní správce se na faru ve Lštění vrátil až v roce 1718 za výrazné přímluvy Marie Arnoštky kněžny z Eggenbergu.
Dnešní faru s polovalbovým štítem nechal v roce 1668 postavit vimperský hejtman J. L. Breverius. Nazývala se také "Panský dům", protože zde během poutí byly ubytováni významní hosté a v době, kdy farnost neměla svého správce, se také pronajímala.
Kaple Panny Marie Klatovské
Kaple je včleněna do hřbitovní zdi, pochází z 18. století, zbytky původního oltáře. Součástí původní hřbitovní zdi byl i ambit, který byl koncem 19. století zrušen.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Na pahorku západně od kostela vznikla v první polovině 18. století čtyřboká mešní kaple, zaklenutá křížovou klenbou s nárožními pilastry. Uvnitř malovaný křídlový oltářík se sochou svaté Barbory. Dle pověsti z tohoto místa žehnal svatý Vojtěch své rodné vlasti.
Kaple svatého Vojtěcha
Také zvané "Dobrá Voda". Kaple nad pramenem, ze kterého dle pověsti pil svatý Vojtěch. Nachází se východně od kostela. Původní kaple byla vystavěna pravděpodobně již v 17. století, ale roku 1725 byla postavena úplně nová kaple - zděná s dřevěnou nástavbou, šindelovou střechou a jehlancovou vížkou. Plochostropá kaple je bez vybavení.
