Památky a zajímavosti Zubří
Muzeum města "Na Petrohradě":
Dům "Na Petrohradě" pochází z poloviny 19. století a žila v něm rodina Rozárky Otáhalové, neteře českého historika a politika Františka Palackého. Spolu s Otáhalovými zde bydlel i mladší bratr Fr. Palackého Ondřej. Později sloužil dům jako obydlí kantorů, kteří učili v Zubří, mimo jiné i Marie Schobrové. Ta zde v roce 1920 zřídila soukromou školu zuberského vyšívání. Po ukončení činnosti školy byly místnosti v domě dále pronajímány jako byty, ale budova postupně chátrala, až musela být roce 1974 zahájena její rekonstrukce. V roce 1976 byla v rekonstruovaném domě otevřena stálá expozice protifašistického odboje v Zubří a na Valašsku. Roku 1995 byla tato expozice zrušena, materiály byly umístěny do depozitáře a po úpravách slouží dnes přízemí budovy komerčním účelům a horní patro výstavní činnosti. Každoročně jsou zde pořádány výstavy výtvarných prací žáků Základní školy, výstavy sušených květin, obrazů, fotografií, řemeslných prací. Výstavy mají regionální zaměření - propagují práci umělců i prostých lidí, kteří jsou se Zubřím a Valašskem nějakým způsobem spjati.
Kostel sv. Kateřiny: Římskokatolický kostel s přilehlým hřbitovem a parkovou úpravou okolí je dominantou obce. Kromě náboženských obřadů se v něm pořádají také pěvecké a varhanní koncerty. Stavba kostela zasvěceného sv. Kateřině Alexandrijské, panně a mučednici, byla zahájena v roce 1785 a dokončena o tři roky později. Při generální opravě exteriéru i interiéru r. 1892 byly instalovány nové varhany. Úpravy pokračovaly i po roce 1900 - postupně byl dohotoven nový barevný presbytář, o několik let později pak Křížová cesta.
Válečné problémy se však nevyhnuly ani obci, ani kostelu. V r. 1917 byly na válečné účely zabaveny dva zvony, o rok později i varhanní píšťaly. K dalším úpravám došlo až v roce 1973, kdy byl vymalován interiér kostela a oltář byl postaven směrem k věřícím. Až po roce 1989 byl renovován svatostánek a za finančního přispění věřících instalovány nové varhany. Pro zlepšení interiéru a pohody bylo zabudováno elektrické topení. Farní kostel sv. Kateřiny je zapsán do seznamu kulturních památek pro svou ojedinělou trojlodní dispozicí s vestavěnými emporami.
Farní budova nesloužila vždy svému původnímu účelu - v padesátých letech byly v jejích prostorách zřízeny kanceláře zemědělského družstva a krejčovské provozovny. Budova hodně utrpěla požárem v roce 1984, její generální oprava se podařila až o 6 let později. Nyní fara opět slouží církvi a žije rušným životem. Poskytuje prostory pro aktivity dětí a mládeže, zuberskou Scholu, Chrámový sbor a farní radu.
Kaple sv. Ducha: S myšlenkou postavit ve Starém Zubří kapli přišel roku 1993 tehdejší zuberský farář P. Vojtěch Kološ. Zvoleno bylo místo na malém návrší, s výhledem na celé údolí kolem Starozuberského potoka.
Základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. dne 21. května 1995 při své návštěvě Olomouce. S výkopem základů bylo započato v červnu 1995, stavební materiál byl hrazen z peněžních darů farníků, obec Zubří poskytla kromě finančních prostředků i dřevo na krovy. Veškeré práce obětavě zajišťovali místní řemeslníci a bezpočet hodin odpracovali na stavbě dobrovolní brigádníci. P. Vojtěch Koloč přivezl z Izraele jednu z cihel, jimiž byla dlážděna cesta v údolí Josafat. Tato cihla je umístěna ve zdivu nad základním kamenem. Dr. J. Pustka, žijící v Římě, věnoval kapli okenní výplně z průhledného mramoru, obraz a kropenku - velkou mořskou mušli.
V neděli 11. června 2000 vysvětil novou kapli sv. Ducha olomoucký arcibiskup Msgre. Jan Graubner. V průběhu obřadu byly do oltářního kamene vloženy ostatky sv. Jana Sarkandra a sv. Zdislavy. Opravdovým poděkováním všem, kteří se o překrásné dílo zasloužili, se stalo udělení zvláštního apoštolského požehnání papežem Janem Pavlem II. zuberskému lidu u příležitosti vysvěcení kaple.
O historii Zubří vypovídají téměř dvě desítky křížů a božích muk, které místní lidé postavili v různých obdobích a k různým příležitostem. Za povšimnutí stojí tři pomníky ve městě. Prvním je sousoší Valašská rodina sochaře V. Navrátila, stojící před budovou Klubu. V listopadu 1944 byli pro výstrahu nedaleko mostu na začátku Rožnovské ulice popraveni V. procházka a V. Sedlák a tuto tragedii připomíná pomníček na místě exekuce. Další připomínkou nacistického teroru je mramorová deska věnovaná památce popraveného Josefa Holiše. Nedaleko Sokolovny na Hlavní ulici stojí jeden z mála pomníků prvního československého prezidenta T. G. Masaryka s jezdeckým motivem. Autorem reliéfu je akademický sochař M. Kotrba.
