Historie obce Drnek
Na katastru dnešní vsi Drnek původně ve středověku existovaly dvě osady Humniště a Svídná. Humniště se rozkládalo blízko místa, kde je dnes dvůr Martinice, necelé 3 km severozápadně od Drnku. Na konci ostrohu stávala čtyřhranná tvrz se dvěma kulatými baštami, obklopena hradbou ze všech stran a širokým příkopem. V její blízkosti se nacházela ves se dvorem. Písemných pramenů k Humništi se dochovalo velmi málo, první zpráva pochází z roku 1416 a to o prodeji tvrze, poplužního dvora a vsi Humniště. V roce 1548 byla lokalita již zpustlá a zarostlá lesem. Zbytky tvrze zůstaly patrné ještě v 19. století.
Svídná vznikla koncem 13. století, ale nejstarší přímá zmínka pochází z roku 1382. Zdá se, že zpustla ke konci 15. století. Koncem 19. století byla lokalita identifikována a zahrnuta do Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okrese Slánském. Díky tomu se Svídná dostala od roku 1967 do systematického archeologického výzkumu, který vedl dr. Zdeněk Smetánka.
Poddaní z blízkých vsí robotovali na panských polích, ale nestačili obdělávat a sklízet tak velkou výměru. A tak, aby zajistil pracovní síly, založil v roce 1726 hrabě Adolf Bernard z Martinic u hájovny postavené v roce 1711 osadu, která se podle panského hajného původně nazývala Drnky, později Drnek.
Na stavbu vsi byl vykácen pravděpodobně les, vyměřena obdélníková náves a kolem ní postaveno 13 chalup. K prvním osadníkům patřily rodiny Černých a Zelenků, jejichž rody zde žijí podnes.
Osada Drnek patřila ke Smečnu, od roku 1841 k Malíkovicům a samostatnou obcí se poprvé stala v roce 1924.
Roku 1902 nechal hrabě Jindřich Clam-Martinic postavit u Drnku, zhruba v místech dolní části zaniklé vsi Svídná, lovecký pavilónek, ve kterém spolu s družinou po lovu odpočívali a debužírovali ze zásob dovezených i ulovených.
