Historie obce Božice
První zpráva o Božicích se objevuje r. 1225, kdy jsou Božice uvedeny mezi šesti vesnicemi, jejichž desátky byly určeny nově vysvěcenému farnímu kostelu v Křídlovicích.
Božic se rovněž dotýkaly spory o příjmy z některých klášterních vesnic. 28.6.1279 byl ve Znojmě urovnán spor mezi kněžickým proboštem Vojslavem a Zdeslavou, dcerou Hartleba z Dubna a vdovou po Markvartu Dlouhém,jehož první manželka Adléta odkázala Božice kostelu kněžickému.Touto smírnou dohodou byly Božice přisouzeny kostelu v Kněžisich. Opis této listiny se nachází v archivu želivského kláštera.
Smírně byl rovněž urovnán spor mezi proboštem ženského premonstrátského kláštera v Dolních Kounicích Jarlochem a opatem premonstrátského kláštera v Želivi Tylmanem o desátky z několika vsí, mj.i zBožic.Origináltétolistiny se nachází v archivuželivskéhokláštera. Ztéto listiny se též dozvidáme,že Božice byly v té době majetkem kounického kláštera.
Časem však celá ves přešla na klášter želivský.V r.1380 ji moravský markrabě Jošt klášteru násilím odňal, ale na rozkaz římské kurie ji opět r.1394 vrátil.
Kvůli neoprávněnému užívání klášterního rybníka v Božicích se dostal v r.1481 želivskýopat Václavdo sporu s novým majitelem Křídlovic Štěpánem Einzingarem.
V r. 1493 (podle jiných pramenů 1486) přenechal želivský opat Petr (u Peřinky jmenován Benedikt) Božice bratrům Benešovi (Benediktovi) a Ludvíkovi Vajtmilnarovým z Vajtmile a na Žeroticích výměnou za ves Mikulovice.
V 1.1497,1536 a 1567 byla potvrzena příslušnost Božic k hrdelnímu soudu do Vrbovce, od kterého nemohlo být apelováno, tj. nedalo se proti rozsudku odvolat. Soud se scházel každoročně o sv. Jiří a "rozhodoval o životě a smrti". Soudní řád měl 69 článků. Dá se říci, že v této době si Božice držely poměrně značnou samostatnost.
Vajtmilnarové byli koncem 15. a poč. l6.stol. též majiteli hrušovanského statku, se kterým sloučili i Božice. Roku 1526 prodal potom Šebastián z Vajtmile Božice jako příslušenství Hrušovan Janovi z Pernštejna. Součástí Hrušovan byly až do r.1561, kdy je Vratislav z Pernštejna prodal s celým panstvím Janovi staršímu ze Žerotína.
V r.1590 vlastnil svobodný dvůr v Božicích Melichar Košvic z Košvic. V průběhu 17.stol. přešly Božice z hrušovanského kjaroslavickému panství. S Jaroslavicemi je 1.11.1691 prodal Adolf hrabě z Althanu i s příslušnou pustou vsí Petrovicemi svému bratrovi Michalu Janovi z Althanu. Další osudy Božic jsou poté shodné s historii Jaroslavic až do vzniku republiky v r 1918.
K r.1697 se uvádi na jaroslavickém panství v Božicích 13 tzv. třičtvtě láníků a 7 púlláníků (paradoxní na tomto údaji je shoda s údaji o Č.K řídlovicích!?)
Tento - dle mého názoru - mylný doklad je nepříliš dúvěryhodný, když máme k dispozici zápis z r.1751, ve kterém jsou Božice uvedenyjako pustá ves. Název Pustice pak zůstal v povědomí okolních obyvatel i v následujícím období. Dá se předpokládat, že již po třicetileté válce zde došlok výraznémuúbytkuobyvatelstva (podobnějako vokolních obcích), a že není příliš pravděpodobné, aby zrovna v Božicích tomu bylo výrazně jinak.
V rakouském státním archívu se nalézá katastrální mapa 8ožic z r.1824,jejímž autorem byl ppor. baron von Waldstátter,a v ní je rovněž zaznamenáno,že v této době měly Božice 116 domů a 56 stájí, takže zde bylo možno pohodlně umístit 100 mužů pěchoty a 102 koní.
Panský dům (dnešní zdravotní středisko) byl jako sídlo panství pro božický dvůr a dvůr Hoja postaven v r.1834 v areálu dvora v Božicích.
V téže době byla postavena i velká sýpka a hostinec U Dubú (podle dřívějšího majitele též Wolloner, dnes již neexistující). V r. 1837 patřil k Božicím ovčín,l palírna a 1 hostinec.
Jaroslavické panství vlasinili v průběhu 18.a 19.stol.postupně Althanové, hrabě Meraviglia-Crivelli (r.1790), Petr svobodný šlechtic Braun (1803), hrabě Pallavicini-Centurioni (1812). V r.1835 koupil celé panství Vilém hrabě Hompesch-Bollheim (zemřel r.1867). Po něm je zdědil Ferdinand hrabě Hompesch-Bollheim (zemřel v r.1897), Pius hrabě HompeschBollheim a v r.1919 se majitelem stal Vilém říšský hrabě ze Spee.
Do r.1867 byly Božíce místní částí obce České Křídlovice V následujícím období patřily k vyspělým zemědělským obcim s rozvinutým vinařstvím. Impulsem pro větší rozvoj bylo zcela nepochybně zřízení železniční stanice Božice - Jaroslavice v r.1871 i otevření poštovní a telegrafní stanice v Božicích v r.1885. Dovršením úsilí o výraznější osamostatnění se byfo zřizení vlastní školy v Božicích r.1893 (jedná se o budovu dnešní Lmateřské školy).Dúležité pro obec bylo i to, že zde i nadále sídlila správa panského dvora.
Součástí Božic byl i dvůr Hoja (Hojahof)se čtyřmi domy a výměrou 476 ha, jež v 19.stol.sloužil jako vefká ovčírna, dále Rybnický mlýn v údolí Příčního potoka (tehdy nazývaného Petrovický potok) a též polní traf zvaná Křížkovická pustina, v místech zaniklé vsi Křižkovice (severně od obce).
Dále měl v Božicích své sídlo Lesni revír (1911), záložna (od r.1894) a v r.1914 založené Mlékárenské družstvo. V božickém katastru se nacházely ve velkém množství i tzv. lochy neboli sklepy vyhloubené v písečném kameni. Dále též předpokládat, že zmíněné lochy byly výsledkem těžby písku na stavby hospodářských budov nebo i obytných stavení a druhotně posloužilyjako sklepy. V novější době se název lochy již neužíval.
ŽIVOT V NAŠICH OBCÍCH ZA PRVNÍ REPUBLIKY
Většina údajů vztahujících se k této době je zpracována v jednotlivých samostatných oddílech. Zde proto uvádíme pouze několik základních faktů.
Obec se od konce 20. let a v průběhu 30. letech rozrůstala. Na východě to byla česká kolonie, najihu počinaje českou menšinovou školou a domem rodiny Havelkovy a Popelovy, přes domy u Rybnického mlýna v údoli Lásky po nové domy a objekty u nádraží, např.druhý hostinec naproti nádražní budově. V samotné obci bylo do r.1932 postaveno 11 nových domů v areálu bývalého panského dvora a několik moderních vil .
Vila rodiny Spandlovy byla postavena v r.1931-1932 směrem ke Kolonii. Hans Spandl, božický rodák, působil jako policejní inspektor ve Vídni a do Božic se vrátil v r.1933 po odchodu do výslužby. Schneiderova vila bylapostavenav r.1930umlýna aZellnerovavila v r.1932 vedle strže na hranicích mezi Božicemi a Křidlovicemi. Góldnerova vila (Tulipánka) je staršího data a tzv. prelátova vila (část již neexistuje) rovněž.
V obcich byla řada živností, ale obce si zachovávaly nadále výrazně zemědělský charakter.
